Dvakrát se dotkl nebe. Kareš překonal během hodiny v Praze dva světové rekordy ve shybech

Články
Autor: streetworkout.cz

Hodina absolutního soustředění a boj s hlavou a uspokojením v polovině neskutečného pokusu. Jan Kareš překonal v úterý v Nike Prague dva světové rekordy. Hodiny ukázaly 19:45 a za 30 minut padlo 555 shybů, Čech překonal o tři opakování dosavadní světový rekord. Nepřestal, jel dál. Za hodinu dal 1018 opakování a navýšil rekord ze srpna 2010 o devět shybů. Další rekordní pokus padl a informace se rozletěla z Prahy do celého světa. Hlavně do Ruska, kde má český sportovec jednoho neodbytného konkurenta. „Je to otázka motivace, ale samozřejmě jsem šťastný. Když to neděláš kvůli egu, tak jsem si říkal, uvidíme, dopadne, nedopadne. Bylo tu hodně lidí, říkal jsem si, motivuju je, což je super. Splnil jsem, co jsem chtěl,“ řekl pár minut po rekordu Kareš v rozhovoru pro www.streetworkout.cz. Foto: Jirka Jevický.

Po třiceti minutách, kdy překonal jeden rekord, zažil minuty pekla. Představte si. Dosáhnete na něco, co nikdy předtím nikdo na světě. Euforie, pocit štěstí. Ale Kareš musel jet dalších třicet minut. Dřít. Navíc těch úmornějších třicet minut. Musel porazit svoji hlavu a přemluvit ji opět k boji. Jen on a hrazda. Jako sparingpartner mu sekundoval Martin Müller, který je nedílnou součástí při Karešových představeních. Když bylo potřeba, zapomněl na svá čísla a nechal hrazdu jen pokusu o světový zápis a hecoval.

„Co mám říct. Prvních dvacet sérií jsem se potom ukecával. Uklidnil jsem se, endorfiny šly nahoru a byl jsem hrozně unavený, ale říkal jsem si, že to po pěti opakováních už dám, nejsem sra.. přece. Je to jako, když půl hodiny sprintujete, pak ztěžknou nohy, což je u shybů stejný, jen v jiný části těla,“ přirovnal svůj stav světový rekordman, který šel před pokusem spát v deset večer a vstával v sedm ráno, což je pro Kareše dvojnásobek spánku proti normálu.

Kareš chystá spustit impérium. Rok a půl připravuje unikátní koncept

K obědu dal klasiku a šel na to. „Jím pořád stejně, k obědu jsem si dal tatarák podle vlastního receptu, chleba a olej, potom arašídové máslo, nic zázračného,“ vyjmenoval třiačtyřicetiletý atlet své úterní menu.

„Před dvěma lety jsem to vzdal, protože jsem na to neměl, hodina je moc krátká. Divím se, že jsem se takhle posunul. Dříve jsem dával maximálně 930 za hodinu, to teď dám levou zadní. Říkám, je to opakování, opakování a opakování, ale musím být připravený, já nedělám jen shyby, to bych se zničil,“ připomněl Kareš, že není jen fyzicky živ z přítahů na hrazdě.

Podle všeho ještě nekončí. „Pokud bych měl více času, neměl tolik věcí kolem byznysu, je možné dát 1100 shybů za hodinu. Do dvou let to je reálny, pokud je člověk magor. Jestliže se nezraním a budu šťastný, tak do padesáti můžu jet. Když je tělo v křeči a v depresi, funguje jinak,“ dodal Kareš a odešel se fotit, čekal na něj zástup zvědavců.

ČESKÁ MĚSTA ČEKÁ NOVÁ SHOW V KLECI