ROZHOVOR s Liborem Kalousem. Jaký byl jeho posun od street workoutu k MMA?

Pamatuješ si ještě zelené logo streetworkout.cz s lipovým listem? Tak jeho autorem byl Libor Kalous, který spolu s logem přinesl do naší země i první web o tomto užasném sportu. Jak se Liborovi od rozloučení s naším webem daří, a co nového mu život přinesl se dozvíš v našem nejnovějším rozhovoru. 

1. Ahoj Libore, můžeš se nám v krátkosti představit?

Pro někoho to bude možná divné, někdo tohle nevidí jako práci, ale živí mě psaní o sportu. S tím jsem spojený celý život. Dodnes si pamatuji první fotbalový gól, který jsem dal za žáky Chlumce nad Cidlinou. Dodatečně děkuji Frantovi Záborskému za skvělý centr. Pak přišel tenis, fitko, streetworkout a MMA, když vezmu více než těch čtyřicet let ve zkratce. Co mě v životě nejvíce baví je sport, a to takzvaně 24/7 a je jedno v jaké podobě, skupenství a poloze.

Libor je redaktorem sportovního serveru sport.cz

2. Co se u tebe změnilo od doby, co jsi opustil náš web?

Vlastně se toho moc nezměnilo. Pořád píšu, jen jsem hrazdy a bradla vyměnil za MMA oktagon. Našel jsem v něm více adrenalinu, dřiny, ale taky strachu, protože štípat se s o dvacet let mladšími má své zákonitosti, které se hůře překonávají. Ale nestěžuji si. Stále chodím na tréninky dobrovolně a jsem bit v míře únosné. Díky tomu se odvíjí i budoucnost, která směřuje stále k tomuto sportu a s tím přicházejí i nové životní příležitosti, které si člověk nevybírá. Buď je přijme, případně obejde. Dá se říct, že na víc nemám moc čas. Buď píšu, jsem někde pracovně nebo se potím na tréninku, pokud zrovna neřádí nějaká pandemie. Ta mi dost změnila postavu, mrcha.

3. Co všechno ti přineslo psaní pro streetworkout.cz a jak na něj vzpomínáš?

Teď už vzpomínám jenom v dobrém. Časem nepovedené věci zmizí, protože hlava je moc chytrá, a tak se zbavuje zbytečností, které nejsou potřebné k životu. K psaní pro streetworkout.cz jsem se dostal vlastně náhodou. Tento sport mě bavil, ale nebyl tu žádný web, který by se mu věnoval, tak jsem koupil doménu a začal psát, jezdil po závodech a pak i pořádal závody. Těšilo mě když se nějaký článek opravdu povedl. Nemám žádný nejoblíbenější. Nejvíce mě zkrátka bavily ty, které se četly. Tady člověk poznal, že se trefil do zájmu.

4. Sleduješ i nadále náš web a jaký máš názor na jeho novou podobu?

Na web občas kouknu, musím říct jedno, dali jste si práci s grafikou, vypadá mnohem líp než ten původní, což je dobře. Na všem vždycky poznáte, jestli se tomu věnují lidi, které to baví. Pokud to je naopak, časem vyhoří. Na začátku má každý sílu, elán, ale drtivá většina lidí nevydrží, a to je základ pro úspěch. Vydržet.

Ano o nějaké ty změny k lepšímu jsme se opravdu snažili

5. Věnuješ se pořád workoutu nebo už jsi kompletně přesedlal na MMA?

Workout zařazuji do tréninků, jelikož mám cvičení s vlastní vahou opravdu rád. Kvůli MMA jsem musel tréninky upravit. Vadily mi objemy a nemohl jsem udýchat kola, což je problém a docela je to i nepříjemný, když vás někdo muchluje jako papír od sekaný a k tomu ještě nemůžete moc dýchat, takže jsem zahodil metr a bicepsy si už neměřím.

6. Jak vzpomínáš na svůj první zápas v kleci a co vše vyžadovala tvá příprava?

Vzpomínám si docela přesně, když zápas začal, řekl jsem si - co tady dělám, do prdele. Proti mně stál kluk, který byl asi o dvacet let mladší a tvářil se, že se nikdy v životě neusmál. Příprava trvala čtyři měsíce a šlo o součást mé práce - jak se postavit do zápasu za tak krátkou dobu. S odstupem času můžu říct, že to byl bláznivý nápad. Za tak krátkou dobu se toho člověk moc nenaučí, takže v mém případě šlo spíš o přepnutí na mód přežití, rvačky a srdce. Přesto takhle kombinace nevedla k výhře. Prohrál jsem na body. Zaslouženě. Když jsem odešel z klece, zahodil jsem zuby, trefil ochranku, pobrečel si na schodech, ale nevzdal jsem to a pořád se do gymu vracím.

7. Pověz nám něco o tvé nové knize o MMA ŽIVOT V KLECI?

Napsali jsme ji společně s trenérem Danielem Bartákem, který se MMA věnuje asi 25 let a stál u zrodu tohoto sportu v Česku. Knížku jsme vydali koncem března, takže v době zákazů, příkazů, kdy bylo vše zavřené, takže ideální start na prodej. Museli jsme zrušit i křest, který se snad ale za pár týdnů uskuteční. V kostce jde o Danovo vyprávění, příběhy, které zažil za ty roky a k tomu jsme přidali pohledy a rozhovory zápasníků a psycholožky. Ještě jsme připnuli kecy v kleci a vznikla MMA bonboniéra v knižní podobě 300 stran, která se už teď dá koupit v knihkupectvích. Drtivá většina fanoušků zná z českého MMA poslední tři roky a pár jmen v čele s Karlosem Vémolou, ale historie tohoto sportu je daleko pestřejší, výživnější. Jak říkám, bonboniéra, kde si každý najde to svoje - příběhy, překvapení, legraci, drsný příhody.

Libor se svým kamarádem a spoluautorem knihy ŽIVOT V KLECI s Danielem Bartákem

8. Jaké máš aktuálně další plány?

Teď se nejvíc těším, až začnou klasické tréninky, ale mám obavu, že mi půjde o život, současná forma není úplně reprezentativní. Snad nebude moc teplo, dávám teď přednost volnějším mikinám. Docela by mě bavilo, kdyby se knížka prodávala, zatím nemáme přesná čísla od Albatrosu, ale bylo na knížku ŽIVOT V KLECI připnuto písmeno B, což má znamenat bestseller, tak snad se bude prodávat, až se svět dostane do normálních kolejí. Uvidíme, jestli budou mít lidi vůbec o sport zájem a finance na věci, které nutně k životu nepotřebují.

Zápas jsem měl mít v květnu, ale vše je zrušené, takže i já zrušil formu a poslal ji mimo tento časoprostor. Co se týče další knížky, nějaké plány jsou, stejně tak i další projekty, některé blíže, jiné dál. Opět se týkají sportu. U mě to asi jiný už nebude. Prostě jak jsem skoro před 40 lety dal ten první gól, tak si pořád jedu na sportovní vlně.