Weighted calisthenics vs crossfit. Jak to vidí Vojta Holý?

Dnes zabrousíme do sportu, který je na první pohled street workoutu v mnoha ohledech podobný, ale na ten druhý se kompletně liší. Své o tom ví Vojta Holý, který soutěžil už v obou zmiňovaných sportech a v následujícím rozhovoru nám vysvětlí, v čem jsou hlavní rozdíly a jak vůbec takové závody v crossfitu vypadají. 

Ahoj Vojto, můžeš se nám v krátkosti představit?

Zdravím všechny, moje jméno je Vojtěch Holý, je mi 27 let a jsem osobní trenér. Věnuji se především street workoutu, kalistenice, weighted kalistenice, street liftingu, ninja tréninku, vzpírání, ale poslední dobou jsem se zaměřil na crossfit a připravoval se i na samotné crossfitové závody dvojic, které jsem absolvoval s mojí sestrou.

Jak ses dostal ke cvičení?

Všechno začalo už v dětství, když mi byli 4 roky a já začal hrát hokej, který jsem hrál 3 roky a poté jsem na 9 let přešel k házené. Následovala moje 4 letá kariéra v hodu oštěpem, během které jsem začal chodit i do fitka a tam to vše začalo. Ve fitku jsem se začal více věnovat silovému cvičení a celé bych to nazval takovým old school street workoutem. Nyní se tedy cca 9 let věnuji cvičení převážně s vlastní váhou doplňované z toho poslední 3 roky hlavně přidaným železem.

Proč jsi vůbec začal cvičit?

Už od dětství miluju pohyb. Je to něco, co mám díky svým rodičům, kteří mě ke sportu přivedli už jako malého. Vždycky jsem byl štíhlý a v podstatě i silný. Nebylo to, že bych potřeboval zhubnout, nebo nabrat, jen jsem se chtěl hýbat. Když jsem poprvé asi v 7 letech zkusil přitáhnout na hrazdě, zvládl jsem to desetkrát. Když jsem začínal přímo s workoutem vážil jsem asi 70-75 kg a teď mám okolo 86-88 kg s asi 7% tuku.

Vojta je zvyklý cvičit především s přidaným závažím, ale problém mu nedělá ani human flag.

Jak dopadly tvé první závody v crossfitu?

Moje úplně první závody byly v Havířově, kde jsme si se sestrou prostě jen vyzkoušeli o co jde. Naše první opravdové závody byly poslední víkend v srpnu v rámci yellow games ve žlutých lázních. Už asi rok zpátky se mě lidé ptali, jestli nechci vyzkoušet crossfit, ale já jim říkal, že neumím vzpírat a tím pádem nevím, co bych tam dělal. Před rokem bych si tedy opravdu nedokázal představit, že něco takového někdy vyzkouším. Na začátku tohodle roku jsem se ale do vzpírání trochu opřel. Původně jsem však vůbec neměl v plánu se nějakých crossfitových závodů zúčastnit, jelikož jsem měl naplánovanou celou sezónu ve weighted a street liftingu, což měla být v podstatě čistě silová záležitost. Crossfit je úplně něco jiného. Osobně nemám moc rád běhy na dlouhé vzdálenosti a v podstatě jsem na ně ani netrénoval. Cokoliv nad minutu není nic pro mě a jelikož jsem se tomu nikdy speciálně nevěnoval, tak to pro mě bylo dost náročné.

Hodně jsem se bál i toho, jestli nás bude čekat nějaké plavání, které je úplně stejné jako běh. Pokud nemáš natrénováno, je to smrt. Crossfit je za mě hodně o tom, že se člověk necití úplně pohodlně a nemá v podstatě ani možnost vybrat si disciplíny, které by mu seděli, takže musí bojovat s tím, co nastane. V crossfitu vyhrává ten, co se dokáže více kousnout. Ten kdo dokáže vypnout hlavu a jít si za tím. Se samotným umístěním jsem byl hodně spokojený. V naší kategorii sport (kde byli především crossfitáci, co se tomuto sportu věnují minimálně už rok a půl) jsme Skončili 5. z 28 a byl jsem na nás opravdu pyšný. Konkurence byla obrovská a pro nás to byla obrovská zkušenost.

Jak vůbec celé yellow games probíhaly?

Na počátku jsem měl nějakou svou úvodní představu z youtubových videií, ale samotné závody byly na živo trochu něco jiného. Samotná soutěž se skládala z 6 workoutů, které byly rozděleny do dvou dnů.

Začínalo se během na 1500 m s 10 kg zátěžovou vestou. Nejprve jsme běželi do schodů a pak z kopce dolů a nakonec nás čekal finální sprint. Po asi 200 metrech mi totálně selhaly nohy, takže to ve finále byl už jen boj o to, co nejrychleji vylézt a vyplazit se nahoru a pak to raději opatrně za deště seběhnout dolů.

Airbike rozhodně není žádná sranda.

Druhý workout byl 8 min AMRAP (udělej co nejvíc za 8min) synchronizace se setrou. Čekalo nás 15 shoulders to overhead (50/35 kg), 20 box jump over (60/50 cm) a lano (10/8x). Tenhle workout už mě celkem bavil. Nebyla to žádná extra šílená vytrvalost, ale spíše o tom, jak jsme v týmu sehraní a jestli spolu ještě dokážeme v tom zápalu komunikovat. Kdyby to jel jen jednotlivec, tak jede celých 8 min pořádné bomby až dokonce, ale zde byla opravdu potřeba společné tempo.

Třetí workrout byl 1 km běh, 4,5 km air bike během kterého jsme se mohli střídat, 300 dvojitých přeskoků na švihadle, kdy každý musel dát minimálně 75 opakování a zbytek byl jedno jak se vystřídáme. Jelikož se jednalo o poslední workout dne, řekli jsme si, že zatneme zuby a jdeme do toho na maximum.

První workout finálního dne byl 9 min time cap 1000 m veslo, které jsme si mohli rozdělit jak jsme chtěli. Následoval 1RM clean and jerk, který byl hodně zajímavý v tom že jsem si na vesle totálně oddělal nohy a potom jsem musel v časovém limitu celkem 9 min najít své maximum na jedno opakování na clean and jerk. Zkoušet maximálku ve soutěžním workoutu pro mě byla úplná novinka, ale konečně silová věc, kterou jsem si opravdu užil. Moje sestra předvedla opravdu parádní výkon a dokonce jsme v tomhle workoutu skončili celkově druzí.

Předposlední workout se skládal ze 3 kol na čas. Disciplíny byly 30 hodůmíčem o zeď (9/6 kg) + front rack hold (50/35 kg), 20 kliků ve stojce + over head holdy (50/35 kg) a 10 toes to bar + vis na hrazdě. Tento workout byl trochu komplikovanější protože aby mohl tým cvičit museli vždy oba vykonávat nějaký cvik. Pokud nemohl jeden, druhý musel přestat a počkat.

Poslední workout obsahoval jízdu na Air biku (10/7 kcal), 9 čelních dřepů s jednoručkama (22,5/15 kg) a 7 angličáků + toes to bar. Vzledem k tomu že pršelo, museli pořadatelé finálový workout trochu pozměnit. Musím říct, že na to, jak vše původně vypadalo jednoduše, tak pro mě to byla ve finále asi největší smrt celého víkendu.

Nejvíce času Vojta vždy trávil především na bradlech a hrazdě.

Co ti za 9 let přinesl street workout?

Dalo by se říct že všechno čím jsem teď. Je to pro mě součást cesty kterou jsem si našel a jsem za ní opravdu rád. Dokonce se tím živím, trénuji lidi a ukazuji jim cestu kterou můžou jít. Ukazuju jim čeho všeho jsou schopní a když člověk vidí skutečné výsledky a jak se klienty lepší z týdne na týden, říká si, co víc by si měl přát. Streetworkout a kalisteniku považuju za úplný základ všeho. Člověk by měl být jako první schopný ovládat své tělo, a až potom by se měl posouvat dál v čemkoliv bude chtít. Tímto stylem taky vedu své klienty. Naučím je nejdříve úplné základy a až potom s nimi zkouším náročnější prvky, cviky a workouty, které taky někdy pořádně bolí.

Co ti za ten půl rok přinesl crossfit?

Musím říct že mi přinesl hlavně nový impuls do tréninků a řádnou dávku motivace. Neumím trénovat jen na půl plynu. Vždy si dávám nějaký cíl za kterým si jdu a dělím pro to všechno, co je v mých silách. Crossfit je opravdu šíleně komplexní sport, ve kterém aby člověk měl šanci na dobré výsledky, musí být reálně ve všem nadprůměrně dobrý, a to mě celkem hodně žene dopředu. Jinak vím, co si 90% lidí v naší komunitě o crossfitu myslí. Každý si řekne, že se v něm dělají ty divné shyby a kipuje se kde se dá, ale málo kdo si uvědomuje, že to je jen jeden ze stylů, a na závodech je to vždy podle toho, co dovolí a zakáže pořadatel. Pokud bude mít někdo chuť si to zkusit a dát si trochu jiný trénink, stačí mi napsat a můžeme se domluvit.

Ti co mě znají delší dobu, tak ví že čistě jen s vlastní váhou už delší dobu netrénuji, ale snažím se opravdu komplexně zlepšovat v celkovém rozvoji těla a pohybu. Opravdu můžu říct že tenhle styl tréninku který teď jedu je takový hybrid 2.0, kdy jsem ke kalistenice, weightedu, street liftingu a powerliftingu přidal ještě weightlifting a crossfit a nesmím samozřejmě zapomenout na ninja trénink. 

Myslel jsem si, že na yellow games pro mě moje crossfit kariéra skončí, ale zdá se, že teprve začala. Moje sestřička Denisa Holá se mnou plánuje bestie open závody, které se budou konat 21. listopadu, a také bcross winter challenge, který se bude konat 12. prosince. Zkusím do všeho dát maximum, ale rozhodně to nebudou jediné cíle, které do konce roku mám. Můj letošní hlavní cíl je totiž přitáhnout nad hrazdu 100 kg!