King of the North je na Československu jediná soutěž svého druhu a já jsem moc rád, že jsem mohl být součástí jejího již třetího ročníku. Do Dolného Kubína jsem to měl z domova přes Prahu necelých 600 kilometrů a musel jsem tak vyrazit už den předem. V autě jsem neměl o zábavu nouzi, jelikož jsem vezl i další účastníky Kinga, mezi kterými byl např. velice ukecaný a neúnavný Filip Krátký. Cesta
mi celkem utekla, a i přes několik, mnou vynucených, zastávek na
točenou zmrzlinu jsme na místo dorazili dle očekávání po 9ti a
půl hodinách. Stihli jsme zkontrolovat zázemí celé akce, přivítat se s hlavními organizátory, a ještě zajít na večeři do typicky Slovenské krčmy. Bylo vtipné, když si nás 5 Čechů objednávalo jídla ze slovenského jídelníčku. Někdo název přečetl česky, jiný vyzkoušel úroveň své slovenštiny a další pro jistotu jen ukázal prstem na odstavec v jídelníčku a řekl: „Prosím toto.“ Následoval už jen přesun do horské chaty, kde jsme se potkali s našimi kamarády a uchýlili se ke spánku.
Ráno nebylo počasí zrovna na kraťasy, a proto jsme se nabalili do tepláků a mikin a vydali se na fotbalový stadion, na kterém akce zanedlouho odstartovala. Nezažil jsem předchozí ročníky na živo, takže nemohu úplně posoudit ten progress od minulého a předminulého roku, každopádně výběr tohoto stadionu byl za mě správným krokem. Sešly se tu opravdu mraky lidí - řekl bych, že víc než dohromady na všech předchozích letošních soutěžích, o kterých jsem psal. Pro všechny bylo připraveno velkolepé zázemí, ve kterém nechyběly stánky se sushi, burgery, waflemi nebo zmrzlinou a také jste si mohli zakoupit produkty a oblečení Drill Athletics a King of the North.
Na akci nechyběly stánky se sushi, walemy nebo zmrlinami.Na akci nechyběly stánky se sushi, waflemi nebo zmrzlinou. @King of the North
Soutěžící byli rozděleni celkem do čtyř kategorií - muži do 75 kg, od 75 kg – 85 kg, nad 85 kg a potom byly v jedné váhové kategorii ženy Na začátku soutěže jim byla vysvětlena pravidla a ukázána striktní technika všech prováděných cviků, což bylo celkem důležité, protože jak budu psát dále, tak striktní provedení bylo u většiny soutěžících největším kamenem úrazu. Poté následovalo několik vřelých slov od vedení města a hlavních organizátorů a soutěž mohla začít.
No a jak vlastně jejich první kolo vypadalo? Začínalo se třemi dřepy na jedné noze (3 opakování na každou nohu), přičemž soutěžící museli zadkem prolomit pravý úhel kolene a druhou nohou se nesměli dotknout země. Kdo nezvládl pistole na jedné noze, mohl namísto toho udělat 15 striktních dřepů s vlastní vahou těla. Poté následovaly 3 striktní muscle upy, tzn. bez pokrčení nohou nebo pohybu pánve. Pro ověření striktnosti stál před soutěžícími jako zábrana proti „kippingu“ porotce, kterého se nesměli dotknout nohou. Ihned potom museli udělat 15 kliků s dotykem hrudníku plastové láhve, propínáním loktů a pohybem celého těla (takže žádné prohýbání beder nebo střechování zadkem). Potom následovaly už jen dva cviky s vlastní váhou – 10 striktních shybů – bez kopání nohou a s dotahováním až po ohryzek a 15 dipů, u kterých dělalo soutěžícím největší problém prohýbání nohou za úroveň jejich loktů. Po splnění všech těchto disciplín stačilo už jen uběhnout 350 metrů a 3krát přehodit 300 kilogramovou pneumatiku od které doběhli do cíle.
Součástí soutěžního kola bylo přehození 300 kg pneumatiky. @King of the NortSoučástí soutěžního kola bylo přehození 300 kg pneumatiky. @King of the North
Dívky měly v podstatě stejná pravidla ,jen místo muscle upů dělaly jeden výmyk a místo přehazování pneumatiky dělaly 5 dřepů s 32kg kettlebellem. Potom se jim už jen lišily počty některých cviků – kliků a dipů dělaly 10 a shybů 5.
Naše Monča při dřepech s kettleballem.Naše Monča při dřepech s kettlebellem.
Pokud jste viděli plakáty na tuto událost, tak určitě víte, co, nebo spíše kdo byl největším lákadlem a pro mnohé důvodem návštěvy tohoto velkolepého eventu. Ano správně, byli to 3 zahraniční hosté. Prvním z nich byl náš český workouter Petr Skokan, se kterým jste se mohli setkat na některých soutěžích především jako s porotcem. Dále to byl Brit Lee Wade Turner, který porotce dělal dva roky zpátky na soutěži v Mladé Boleslavi, a nakonec to byl Srb Dejan Stipic alias Stipke.
No a proč je zmiňuji právě teď, když zrovna píšu o prvním kole soutěže? Protože během něj jsem se náhodou potkal s hlavním organizátorem Jurajem Fačkem, který se jen tak náhodu zmínil, že potřebuje, aby pro poslední dva zmiňované hosty někdo zajel na hotel. Rozhodl jsem se, že se obětuji a úkolu se újmu. Po cestě na parkoviště se ke mně přidal ještě zmiňovaný ukecánek Filip a pro celebrity jsme vyrazili společně.
No nebudu vám lhát, když řeknu, že takhle nervózní jsme za volantem nebyl ani když jsem poprvé vezl svou maminku. Setkal jsem se už s hodně osobnostmi tohoto úžasného sportu a třeba s Leem mám fotku už ze zmiňované soutěže v Boleslavi, ale jako vidět se se Stipkem a dokonce ho vést ve svém autě... Zážitek! Jako řeknete si, že teď zním jako vlhká třináctka na koncertě Justina Biebera, ale za tuto zkušenost jsem opravdu nesmírně rád. Pokud nevíte, o jakém pánovi to tu teď mluvím, tak na chvíli přerušte čtení a najděte si na instagramu IAMSTIPKE. Pro mě jedna z největších motivací a také jeden z nejkomplexnějších workouterů, co se celosvětového měřítka týče. Cesta byla opravdu náročná, ale naštěstí jsem tento cenný náklad nikde nevyklopil a všichni jsme v pořádku dorazili na hřiště. Na konci cesty na mě čekala už jen poslední překážka a zkouška – podélné parkování mezi dvě auta. Znáte to, jak se říká, že na podélném parkování jsou nejhorší svědci... Tak co teprve když těmi svědky jsou takovéto osobnosti... No musím zaťukat, že jsem se předvedl na výbornou a svůj parkovací manévr jsem zvládl i v takovéto zátěžové situaci na výbornou. Když jsem se pak s kamarádem bavil, o mém zážitku, tak mi doporučil, abych si na jednotlivé sedačky nechal vyrazit zlaté cedulky: „zde seděl Dejan Stipic, zde seděl Lee,...“ a už je radši nikdy nečistil.
Hosté Dejan Stipic a Lee Wade TurnerHosté Dejan Stipic, Lee Wade Turner a Petr Skokan. @King of the North
Když jsme naše hlavní hosty dovedli až k jádru celé akce, tak je ihned čekala smršť lidí toužících po společné fotografii. Odebrali jsme se tedy raději po svém a užívali si atmosféru a emoce prvního kola. Skoro všichni první kolo úspěšné dokončili napoprvé, jen tři pánové měli problém provést stanovenou striktní technikou 3 muscle upy. Po delším odpočinku ale dostali od organizátorů druhou šanci a rozhodčí je nakonec s přihmouřenýma nebo skoro až zavřenými očima nechali první kolo dokončit.
Následovala kratší pauza, na konci které moderátor vyhlásil z každé kategorie 8 můžu a 4 ženy s nejrychlejšími časy, kteří postoupili do dalšího kola. To vyžadovalo po soutěžících daleko větší úsilí. Pánové byli totiž rozlosování do dvojic a museli provést 5 dřepů na jedné noze, 5 muscle upů, 20 kliků, 15 shybů, 20 dipů, opět běželi 350 metrů, a nakonec ještě dělali dřepy s výskokem se zátěžovou vestou. Ten, kdo byl rychlejší postoupil dál. Takto u mužů proběhlo 2. a v podstatě i 3. kolo, díky kterým zbyli už jen 4 workouteři, které v posledním kole měli bojovat už jen o první nebo třetí místo.
David Letovane při musce upu, kterých museli kluci ve finále udělat 5David Letovanec při muscle upu, kterých museli kluci ve finále udělat 5
Ženy byly taktéž rozlosovány do dvojic, ale jelikož byly jen 4, tak je čekalo jen druhé kolo, které rovnou určilo, o které umístění budou v posledním kole bojovat. Jejich druhé a také i finální kolo se skládalo z 5 ti dřepů na jedné noze, 3 výmyků, 15 ti kliků, 10 ti shybů, 15 ti dipů, opět z 350 ti metrového běhu, a nakonec stejně jako muži prováděly dřepy s výskokem se zátěžovou vestou.
Třemi nejlepšími ženami se staly:
1. místo - Veronika Truhanová
2. místo - Zuzana Nová
3. místo - Nina Pawelec
V mužském finále se přitvrdilo ještě víc než v předchozích kolech. Ve svém posledním kole museli totiž pánové nejprve udělat 5 muscle upů a potom na sebe hodili 10 ti kilovou zátěžovou vestu, kterou až dokonce nesměli sundat. S vestou udělali 20 kliků, 15 shybů, 20 dipů, 5 dřepů na každé noze, běželi 350 metrů a nakonec dělali 20 dřepů s výskokem – nezávidím. Co dělám freestyle, tak jsem se nad 10 opakování čehokoliv nedostal, takže opravdu respekt všem soutěžícím.
Tomáš Nebola a jeho finální dřepy s výskokem s 10ti kilovou zátěžovou vestouTomáš Nebola a jeho finální dřepy s výskokem s 10ti kilovou zátěžovou vestou
Na cílové rovince podporovali Maroše Donáta Maksym Riznyk s Dejanem StipicemNa cílové rovince podporovali Maroše Donáta Maksym Riznyk s Dejanem Stipicem.
Pořadí mužů bylo následující:
Kategorie do 75 kg
1. místo - Daniel Hanák
2. místo - Dávid Meluš
3. místo - Samuel Maderič
Kategorie 75 kg až 85 kg
1. místo - Tomáš Nebola
2. místo - Tomáš Čambálik
3. místo - Šimon Forrai
Kategorie nad 85 kg
1. místo - Maksym Riznyk
2. místo - Maroš Donát
3. místo - Rostislav Zlatník
No a proč jsem vůbec na akci vlastně jel? Spolu s dalšími třemi Čechy a čtyřmi Slováky jsem zde tvořil doprovodný program – freestylovou exhibici. Ta se konala celkem dvakrát a během té první se zapojili i hlavní hosté. Péťa ukázal své umění ve stojce, Stipke publikum uchvátil svou výbušnou silou v klikách a na bradlech a Lee předvedl neskutečně náročný set – 1 shyb, 1 muscle up, 1 dip, 2 shyby, 2 muscle upy, 2 dipy, 3 shyby, 3 muscle upy, 3 dipy, 4 shyby, 4 muscle upy, 4 dipy, 5 shybů, 5 muscle upů a 5 dipů. Celkem tedy 45 opakování bez opuštění hrazdy – nádhera. Lidé řvali, podporovali nás a myslím, že obě exhibice se vyvedly na výbornou. Já jsem si je moc užil a jsem rád, že jsem měl tu možnost se jich zúčastnit a předvést, co ve mně je. Celkově jsem si celou akci moc užil, protože jsem nic nemusel. Všechny letošní soutěže jsem se jen stresoval rozcvičováním, vymýšlením mých setů, válením, protahováním... Teď jsem si jen přijel zacvičit, podpořit kamarády, předvést freestyle a užít si akci. Velké díky patří organizátorům a všem, kdo se na akci podíleli, protože za mě odvedli svou práci na výbornou a vše se jim vrátilo. Tolik lidí a tolik nadupaných soutěžících na jednom místě – prostě pecka. Těším se na další ročník, který určitě posune hranice toho letošního ještě dál.
Honza při jeho oblíbeném a originálním xcristu.Honza při jeho oblíbeném a originálním xcristu.
Po vyhlášení a oficiálním ukončení jsme šli ještě opět na večeři, a to do té samé krčmy jako minulý večer. Tentokrát to však nebyla jen čistě Česká výprava. U stolu s námi totiž seděl Stipke, Lee a Maksym Riznyk se svou ženou. Jako pokecat s hlavními hosty v autě bylo super, ale strávit s nimi další čas u večeře? Nezapomenutelné. Jednak jsem se musel neustále smát, z těch všech historek, co Stipke vyprávěl, ale hlavně jsem byl neuvěřitelně nadšený z toho, jak jsem mohl všechny takhle osobně poznat. Po večeři jsem si ještě znovu zahrál na osobního řidiče a zahraniční hosty hodil zpět na hotel. Pak jsem zajel pro svou českou bandu, se kterou jsme se přesunuli na naši chatu a ráno jsme vyrazili zpět do ČR.
Vzpomínka na naší poslední večeřiVzpomínka na naší poslední večeři.
Vyjádření hlavního organizátora Juraje Fačka:
King of the north 2019 predčil všetky očakávania, ktoré sme ako organizátori mali. Už okolo pol štvrtej sme rozdali návštevníkom cez 1000 naramkov, ktoré slúžili aj ako čísla do tomboly, v ktorej mohli vyhrať napríklad ponožky alebo tričká z nášho Merche. (Pozn. redakce: Velmi originální a kvalitní produkty můžete zakoupit prostřednictvím instagramu. Nápis "Street Workout changed my life" mluví za vše). Čo sa týka dobrovoľného vstupného, vybrali sme viac ako 1000 euro, ktoré poputujú do Občianskeho združenie Tobias, za čo veľmi ďakujeme. Celé leto sme sa zúčastňovali mnohých súťaží na Slovensku ale aj v Česku, kde našim hlavným cieľom bolo namotivovať ľudí ku cvičeniu alebo zlepšovaniu svojej aktuálnej kondície a zároveň nalákať čo najviac divákov práve na našu súťaž. Mohli ste si zakúpiť naše oblečenie, zasúťažiť vo výdrži v stojke alebo vyhrať štartovné Kinga. Myslím si, že naša súťaž bola oproti všetkým ostatným naozaj výnimočná a jedinečná. Zišli sa tu tí najlepší z najlepších, ktorí si v rámci striktného dodržiavania techniky pomerali svoje sily a my teraz poznáme nového kráľa a kráľovnú. V mene nás všetkých, ktorí sme sa podieľali na celoročnom plánovaní, organizácii a propagovaní, sa chcem poďakovať všetkým zúčastneným za ohromnú podporu a neskutočnú dávku motivácie pokračovať v tom, čo robíme.