Kdo vyhrál letošní mistrovstí ČR ve street workoutu?
První český street workoutový šampionát se uskutečnil v roce 2015, a to v pražškém SWITCH gymu. Druhý ročník se odehrál v nakupním centru Arkády Pankrác a třetí na adrese Jatka 78, Praha 7. Čtvrtý ročník se na poslední chvíli uskutečnil v holešovické továrně a loňský, tedy pátý ročník, se odehrál v prostorách e.r.s. workout gymu. No a ten poslední, šestý ročník? Ten se poprvé uskutečnil mimo naše hlavní město, a to v obci Benešov, 50 km jižně od Prahy. Mimo to, že se jednalo o první ročník, který se neuskutečnil v Praze, tak se zároveň poprvé uskutečnil pod širým nebem. Žádný gym, žádná továrna nebo obchodní centrum, jen workoutové hřiště a okolní příroda. Dalším prvenstvím, kterým se může šestý ročník MČR pyšnit, je úplně nový organizátor. Národní šampionát vždy pořádala ČESKÁ STREET WORKOUTOVÁ ASOCIACE (CSWA), která už ale bohužel nemá prostor a možnost mít organizaci na starost, a proto se letos režie a záštity ujala nově vzniklá CZECH CALISTHENICS ORGANIZATION. Byly všechny tyto novinky správným krokem vpřed a splnila akce veškerá očekávání?
SoutěžnÍ konstrukce od firmy RVL13, na které naši závodníci předvedli skvělé výkony.
MČR 2020 bylo zahájeno v sobotu ráno krátce po půl 11. No zahájeno... nějaké oficiální zahájení v podstatě ani neproběhlo. Moderátor jen vyzval dívky, aby se připravily na svůj tříminutový set a podle pořadí v jakém se registrovaly ho také odcvičily. Zkrátka nic složitého. Dívek bylo celkem 8 a z facebooku měly určená stejná pravidla jako kluci - tedy 3 minuty ve kvalifikačním kole s možností využití hrazd, bradel, stálek a země. Světová federace od roku 2014 zakázala využívání gymnastických kruhů, které tedy soutěžící k dispozici neměli. Žebřiny ale světová federace nezakázala, jenže vybraná část hřiště je neobsahovala, a tak soutěžící neměli možnost předvádět lidské vlajky na klasických ribstolech, ale museli si vystačit s přilehlou pole dance tyčí.
Tílko s novým logem Czech Calisthenics Organization od Kláry Čuříkové.
Po kvalifikačním setu všech dívek přišli na řadu muži. Ti kvůli sloučení váhových kategorií na mistrovství světa nesoutěžili ve 3 váhových kategoriích jako loni, ale byli rozděleni jen do dvou skupin, a to pod 75 kg a nad 75 kg. Do lehčí váhové kategorie se přihlásilo 8 chlapců a do té těžší 6. Dohromady tedy na 6. ročník mistrovství České republiky ve street workoutu dorazilo 22 soutěžících z nichž velkou část tvořily dívky. To je snad vtip ne? Letos se ztěží povede zrealizovat 3 soutěže a na jedné z nich se objeví jen 22 workouterů a workouterek odhodlaných porovnat své síly a utkat se o tituly mistrů a mistryně ČR? Co se stalo? Najednou není o street workoutové soutěže zájem? Vždyť jen na freestyle battlu Lišany, který se uskutečnil v sobotu před MČR (a o kterém jsme také psali reportáž), soutěžilo 21 českých kluků, a to se jednalo o battle, který byl absolutně nečekaný a byl oznámen sotva měsíc dopředu. O konání mistráku jsme my i plno dalších profilů informovali lidi minimálně 6 neděl dopředu a i když se po týdnu datum posunulo o měsíc dříve, tak lidé věděli, že něco takového bude. Tak proč došlo k tak "slabé" účasti...?
Postupně se sešli i diváci.
Ačkoliv samotných soutěžících nebylo tolik, objevilo se zde několik známých workouterů a workouterek, kteří už do prvního kola vstoupili jako jasní favorité. Během prvního kola bylo okolí soutěžních konstrukcí tak nějak poloprázdné. Hlavní část první vlny publika tedy tvořily především samotní soutěžící a jejich doprovody. Netrvalo ale dlouho a publikum se značně rozrostlo a to jak početně, tak především akusticky. Snad žádný soutěžící si druhým a třetím kolem neprošel bez pořádné podpory diváků, kteří byli z úchvatných výkonů nadšení a dávali to jasně najevo. Ať už to byly malé děti, které řvaly ze všech sil a tleskaly, co jim ruce stačily, tak i dospělí uměli ocenit kvalitní workoutové prvky a našlo se zde i několik starších osob, které nejspíš o street workoutu nikdy neslyšely, ale jakmile na akci zabloudily a tento sport poznaly, neváhaly ho podporovat. Na to tedy, jak zprvu vypadala akce nenaplněně a ostýchavě, tak se z ní zahájením semifinále stal nezapomenutelný zážitek pro celé okolí. Prvotní absence publika byla způsobema nejspíše startem soutěže už v 10 hodin ráno, kdy ne všichni byli z Prahy a okolí a nebylo pro ně reálné dostat se na akci takhle "brzo".
Rozhovor s Petrem Lešákem, loňským mistrem České republiky ve Freestylu a reprezentantem na Mistrovství světa v Moskvě.
A jak tedy druhé kolo vypadalo?
Tady došlo také ke změně oproti loňským ročníkům. Dříve vždy každý odcvičil poměrně dlouhé 2-3 minutové kvalifikační kolo, a poté si ti nejlepší dali ještě stejný čas ve finálovém kole. Vždy každý cvičil sám a s nikým se na hrazdě nestřídal. Letošní novinkou bylo, že ke kvalifikaci a finále přibylo ještě semifinále. Během něj se původně 10 plánovaných soutěžících utkalo v battlu jeden proti jednomu. Kdo s kým soutěžil stanovil přidělený počet bodů od porotců z kvalifikačního kola. Člověk s nejvyšším celkovým počtem bodů soutěžil proti tomu s nejnižším, člověk s druhým nejvyšším počtem bodů soutěžil proti tomu s druhým nejnižším a tak dále. Jelikož se ale nenaplnil zamýšlený počet soutěžících, postoupili do semifinále všichni soutěžící. V kategorii dívek a lehkých kluků se odehrály tedy 4 a 4 battly a v kategorii těžkých kluků se odehrály 3 battly.
Mimochodem zmiňovaní porotci byly 3 a jmenovali se Jan Schubert, Adam Doskočil a David Rejl. A proč to píšeme až v téhle části a se slovy mimochodem? No protože asi v téhle části to zmínil i sám moderátor. Ten byl celý takový zmatečný a ačkoliv nemůžeme vědět, jaká byla skutečná pravda, tak to celou dobu vypadalo, že se s pojmem street workout setkal poprvé až při zahájení této soutěže. Očividně netušil, co za prvky soutěžící provádějí, a tak aby dokola neříkal jen technické informace týkající se času během setu nebo jména dalšího soutěžícího, nechal si napovídat od organizátorky soutěže názvy prvků, které zrovna soutěžící prováděl/a a následně je tlumočil do mikrofonu. Takhle to možná zní úsměvně, ale dost lidí si této skutečnosti všímalo a organizačnímu týmu a celé akci to zrovna hezkou vizitku nedělalo. V naší zemi je tolik nadějných řečníků, kteří na tento sport narazili očividně víckrát než tento pan moderátor a určitě by neváhali akci svým hlasem podpořit, tak proč muselo dojít k takovému trápení? Ono sice bylo hezké, že ve finálovém kole se pan komentátor naučil už základní názvy některých častějších prvků, ale když se mu několikrát povedlo vytvořit pojmy jako přítahy ve stojce, nebo kliky v backleveru, tak oči protáčeli i lidé, co tento sport viděli opravdu poprvé.
Jedním z porotců byl freestyler Adam Doskočil.
Teď už ale zpátky k semifinále
Samotný semifinálový battle vypadal vždy tak, že každý z dvojice měl během celého duelu 2x 90 sekund na odcvičení svých workoutových setů. Nejprve tedy první soutěžící odcvičil svou první minutu a půl, potom ho vystřídal druhý a následně první odcvičil zbývající minutu a půl a stejně tak i ten druhý. Jakmile celý duel skončil, porota rozhodla o vítězi a moderátor čelem k divákům zvedl jeho ruku. Z druhého kola šli tedy do finálového 4 lehcí chlapci, 4 dívky a 3 těžcí chlapci. Finále se odehrávalo v podstatě také stylem battlů, ale s tím rozdílem, že každý soutěžící odcvičil v dané kategorii celkem 3 kola po 60 sekundách, přičemž nejprve všichni odjeli postupně první kolo, poté druhé a nakonec třetí.
A jaké bylo finální pořadí na stupíncích vítězů?
Dívky
1. místo Veronika Szabóová
2. místo Ladislava Jeřábková
3. místo Klára Čuříková
Muži do 75 kg
1. místo Patrik Černý
2. místo Bohdan Děmjaněnko
3. místo Lukáš Berčík
Muži nad 75 kg
1. místo Miroslav Špicar
2. místo Petr Lešák
3. místo Maksym Yatsuk
Vítězové těžké váhové kategorie. Z levé strany Petrik Lešák, Miroslav Špicar a Maksym Yatsuk.
Vítězové stredné váhové kategorie. Zleva Bohdan Děmjaněnko, Patrik Černý a Lukáš Berčík.
Veronika Szabóová se stala mistryní České republiky ve street workoutu už potřetí a pokud vše dobře dopadne, poletí už potřetí reprezentovat naší zemi na mistrovství světa do Moskvy. Patrikovi Černému se letos podařilo obhájit svůj titul z roku 2018, kdy se ale před odletem do Moskvy zranil, a proto si světový šampionát ještě na vlastní kůži nevyzkoušel. Dvojnásobnému mistrovi ČR Petru Lešákovi bohužel letos o jeden bod uteklo první místo, a proto si mistrovství světa vyzkoušeí úplný nováček v soutěžení Miroslav Špicar, kterému určitě budeme držet palce.
Vítězky ženské váhové kategorie. Zleva Ladislava Jeřábková, Veronika Szabóová a Klára Čuříková.
A jak celou akci v závěru hodnotíme?
Ještě v sobotu ráno byla předpověď počasí velice nepříznivá, v Benešově mělo celý den pršet a být bouřky. Netušíme, jak se toto povedlo organizátorům zařídit, ale po dobu celé akce nespadla jediná kapka, a naopak se diváci potýkali spíše s problémy s vedrem a agresivním sluncem. Co se organizátorům také opravdu povedlo bylo dodržení harmonogramu. Ačkoliv nemohli ani tušit kolik soutěžících dorazí, tak se jim i s prvotním půlhodinovým zpožděním povedlo vyhlásit vítěze přesně v 16:30 jak stanovili v harmonogramu. Doprovodný program šlapal opravdu perfektně a nedocházelo zde k žádným zbytečným prodlevám. V podstatě opravdu jen rychle proběhly doplňkové soutěže nebo vystoupení, během kterých si porota a soutěžící odpočinuli a dívaci se odragovali, a poté se šlo hned znova soutěžit. Občersvení i možnosti pitného režimu zde byly obstojně zajištěny a přínosný byl určitě i skákácí hrad a průběžné soutěže na ostatních konstrukcích hřiště.
Porota měla na sobě trika s novým potiskem CZECH CALISTHENICS ORGANIZATION.
Co se ale organizátorům už tolik nepovedlo byl DJ, který se nejspíše spolu s moderátorem o tomto sportu dozvěděl až během prvního kola. Dobře DJ určitě nemusí být žádný specialista na freestyle a nemusí pouštět přesně ty top songy, které zrovna po internetu letí, ale alespoň mu mohli organizátoři říct, že se jedná o celkem "adrenalinový" a svižný sport a hudba z afrických tanců se k němu úplně nehodí. Stačilo by, kdyby mu organizátoři alespoň sami nastřelili nějaký typ hudby, který bude k freestylu více ladit. Chvílemi to totiž znělo buď jako nějaká nekonečná techno párty, nebo naopak úvodní znělka před předpovědí počasí v televizních novinách, která bohužel soutěžící v jejich výkonech moc nepodpořila a i díváky spíše uspávala.
Trojnásobná mistryně České republiky, Veronika Szabóová.
Co úplně neladilo s úvodními pravidly, bylo rozdělení hodnotících aspektů poroty. Oficiálně měl jeden porotce hodnotit statické prvky, druhý dynamickou akrobacii spolu s dynamickou silou a třetí měl hodnotit kombinace. Bohužel zde došlo k menší změně, která pomíchala kompetence jednotlivých porotců, což trošičku negativně ovlivnilo bodové hodnocení některých soutěžících.
Každopádně na to, že se akce uskutečnila o měsíc dříve, vyšlo skoro vše na výbornou. Česká street workoutová scéna se opět sešla, vzniklo plno nových přátelství a známostí, lidé se potkali se svými idoly a načerpali novou motivaci a inspiraci a hlavně vše proběhlo bez zranění a nějakých větších komplikací či problémů. Budeme se těšit zase za rok a našim mistrům a mistryni přejeme hodně štěstí na světovém šampionátu!
