David Klimek: Jak se z 60 kilového chlapce stala 90 kilogramová mašina?
Na začátek se trochu představím a popíšu celou svoji cestu. Jmenuji se David Klimek, je mi 23 let, jsem ze Znojma a street workoutu se věnuji osm let. Sportuji od mala, ale v mých 15 letech jsem vážil kolem 60 kg, což na moji výšku 182 cm bylo dost málo a to mi začalo vadit. Kvůli tomu jsem začal doma posilovat a to především pomocí kliků a 12 kg činek.
V době kolem 16 až 18 let jsem měl dost rozházený život. Byl to opak zdravého životního stylu. Alkohol, párty.. Žádná disciplína. Cvičení jen doma nepravidelně. Absolutní neuvědomění co je pro život důležité. Potom jednoho dne mě můj kamarád Tomáš přemluvil k tomu, abych s ním šel do fitka. Tak jsem šel a byla to úplná katastrofa. Snažil se mě tam naučit pár základních cviků. Pamatuji si, jak mi ukazoval mrtvý tah a já jsem vůbec nechápal co po mě chce. Ale bylo to pro mě nakopnutí, zjistil jsem tím, jak špatně na tom jsem, a že bych měl začít něco dělat. Tomáš začal cvičit streetworkout podle nějakého plánu a mě přivedl k tomu, abych začal také. Cvičili jsme na hřišti, kde jsme kombinovali různé variace základních cviků jako byl přítah, dip, kliky a cviky na břicho jako knee raises a plank. Progress mi šel velmi rychle, už v té době jsem si všímal toho, že bych mohl mít genetické proporce pro cvičení. I když kamarád cvičil už nějakou dobu tak já jsem po pár měsících měl ten progress rychlejší.
Tím jak jsem viděl výsledky, tak mě to bavilo čím dál víc. Začal jsem se o to více zajímat. Hledat na internetu informace ohledně streetworkoutu. Našel si první vzory jako byl Hannibal, Vadym, Stipke, Bar brothers, Thenx a pod. Začal cvičit častěji. Asi po jednom roce co jsme takhle cvičili venku na hřišti to přineslo nějaké ovoce.
Ale postupně mi to začalo být málo a chtěl sem se posouvat víc. Proto jsem navštívil posilovnu, kde jsem se dál věnoval cvičení s vlastní vahou, jen jsem si přidal na pásek závaží a do tréninku zakomponoval pár silových cviků. Mrtvý tah, Dřep, bench a tlaky na ramena. K tomu jsem začal brát poprvé kreatin, řešil více stravu a vitamíny.
V téhle době jsem si začal čím dál více všímat toho jakou mám genetiku a potenciál estetické stránky. Začal jsem přemýšlet nad tím, že bych jednou opravdu rád zkusil závodit v man's physique, jako mi moji kamarádi říkali. Řekl jsem si, že na jaře v roce 2020 to zkusím. Bohužel přišla corona a všechno znemožnila. Zavřeli posilovny a to mi dalo do hlavy myšlenku začít se věnovat pokročilejším dovednostem jako je planche a front lever. Říkal jsem si, nesmím se nechat ovlivnit tím co přišlo a po lockdownu musím přijít v lepší formě, než jsem byl.
Což se povedlo, naučil jsem se díky tomu nové dovednosti a zlepšil i svoji formu. Naplánoval jsem si, že na závody půjdu na jaře 2021. Přestal jsem cvičit tolik silově, spíše jsem jel s menšími váhami větší počet opakování, ale stále jsem se držel streetworkoutu. Kombinoval jsem to s izolovanými cviky s činkami. Začal jsem trénovat pózování. To pro mě bylo největší utrpení, protože to bylo hrozně nepřirozené a nedokázal jsem být uvolněný, ale postupně se to trochu zlepšovalo. Nakonec jsem šel na první soutěž. Byla to pohárová soutěž Grand Prix Velká Bíteš, kde jsem skončil na třetím místě.
Za dva týdny bylo Mistrovství České Republiky. Takže jsem se snažil vylepšit svoji formu, abych dopadl lépe. Analyzoval jsem chyby, které jsem udělal naposledy. A to hlavně v pózování. To se ale nepovedlo a skončil jsem znovu na třetím místě. S čímž jsem byl i tak spokojený a byl to pro mě úspěch.
S kamarádem Radimem jsme se v létě rozhodli, že zkusíme první streetworkoutové závody. Sets and reps v Hodoníně 14.8.2021. Bylo to na poslední chvíli, takže nebylo moc času na přípravu a já si myslel, že nebude ani moc potřeba, když takhle cvičím pořád. Opak byl pravdou. Tyhle závody nedopadly moc dobře, umístil jsem se na 5. místě. Šlo o maximální počet opakování s vlastní vahou. Tam jsem zjistil, že tohle pro mě asi moc nebude, protože moje musculatura je uzpůsobená spíše na sílu, než na vytrvalost. Byla to dobrá zkušenost a nakopnutí zaměřovat se na více věcí, nejen na sílu.
Na podzim 20.11.2021 se konalo Mistrovství České Republiky ve streetliftu. Když jsem objevil tuhle kategorii tak jsem byl hned přesvědčený, že to bude pro mě. Maximální zvednutá váha na jedno opakování na přítah, dip a dřep. Snažil jsem se na to připravit asi tři měsíce. Bohužel jsem zjistil až na místě jaká jsou u této kategorie pravidla. Všechny cviky byly se stopkou 3s. Což pro mě byl dost velký rozdíl a nezvyk, ale i tak jsem se pokusil ze sebe dostat to nejlepší. Umístění moc nevyšlo skončil jsem celkově na 11. místě a ve své kategorii na 4. Tahle soutěž mi dala hrozně moc. Ukázala mi, že není důležité kolik zvedneš, ale jak to zvedneš. Řeklo mi to, jak je občas lepší ubrat váhu, udělat pár kroků zpátky a pilovat techniku. Byla to pro mě velmi cenná zkušenost. A streetlift je pro mě momentálně to čemu bych se chtěl do budoucna věnovat nejvíce.
Po téhle soutěži jsem přemýšlel co dál. V hlavě mi proběhla myšlenka, že bych se znovu mohl postavit na prkna v kategorii Physique. Rozklikl jsem si kalendář fitness soutěží a vybral si dvě soutěže, na které bych se připravil. Bylo to mistrovství Čech a mistrovství České Republiky. Zase jsem tomu musel trochu uzpůsobit trénink. Tentokrát jsem znal lépe své estetické slabiny, takže jsem na ně mohl dávat větší důraz. Největší slabinou bylo pózování proto jsem tomu věnoval více času. Streetworkout v tomhle období musel jít trochu stranou. Hlavní část tréninku na něm byla vždy postavená, ale druhá polovina tréninku byla věnovaná estetické stránce. Tentokrát jsem dost změnil i jídelníček. Znal jsem lépe své tělo. Hledal informace ohledně přípravy na závody a vzdělával se. Hlavně ohledně diety. Celou přípravu jsem udělal úplně jinak. Řešil všechno více do detailu a poprvé si zkusil i nějakou superkomenzaci, která moji formu hezky degradovala. 18.4.2022 se konalo mistrovství Čech kde jsem se umístil na 6. místě ze 7.
Tohle pro mě bylo největší zklamání. Po asi dvou týdnech co jsem nad tím nemohl přestat přemýšlet. Říkal jsem si, že to nesmím vzdávat. Formu mám, když udělám maximum pro to, abych se zase zlepšil tak si budu moct vylepšit reputaci a dokázat, že na to mám. Podíval jsem se jaké se konají mezinárodní soutěže, kde je kategorie Muscular. Nejbližší byla Mr. Universe Prague. V kategorii nás bylo 7. Když jsem se rozcvičoval, chvíli před nástupem na podium a rozhlédl se kolem sebe tak jsem si říkal co tady dělám. Sem vůbec nepatřím. Oproti ostatním jsem si připadal hrozně malý. Porovnávání proběhlo hrozně rychle, myslel jsem si jak se mi to vůbec nepovedlo. Začalo se vyhlašovat a já každé jméno co se vyhlásilo byl plný radosti, že to není to moje a nejsem poslední ani předposlední. Najednou přišlo čtvrté místo. Já si říkal tak to je určitě moje a nebylo. Já skončil na třetím místě.
To pro mě byla ta největší výhra, která mi řekla, jak to nikdy nesmíš vzdávat ať se děje cokoliv. Jdi si vždy za tím čeho chceš dosáhnout. Myslel jsem si, že to bude skvělé zakončení sezony. Vydrželo mi to asi týden a najednou, kdy jsem byl rozhodnutý, že už nikam nepůjdu. Dal jsem si týden kdy jsem trochu upustil a konečně se víc najedl. Znenadání mi vkročil do hlavy další brouk. Konala se ještě jedna mezinárodní soutěž Diamond Cup Prague. Říkal jsem si, když tu formu mám a vyšlo to na Universe tak to ještě využiji a pokusím se vybojovat ještě lepší místo, takže jsem si zase prodloužil přípravu. Měl sem dva týdny na to posunout moji formu, alespoň o kousíček dál. Přemotivoval jsem se, posunul ten limit zase někam dál. Řešit každou maličkost, která mohla něco vylepšit. Zašel jsem si do velkého extrému co se týče diety. Věděl sem, že to je nutné, jestli se chci umístit líp tak jsem musel udělat zase o trochu víc. Nebylo to rozhodně zdravé zajít si na tak nízký příjem jako jsem byl, ale já byl tak přemotivovaný, že jsem měl v hlavě jen to, abych do toho dal prostě všechno a šel si pro lepší výsledek. To se mi povedlo a skončil jsem na druhém místě. První místo mi uteklo o jeden jediný bod. Kdybych byl první tak jsem mohl vyhrát profi kartu.
Nastal čas vrátit se naplno zpátky ke streetworkoutu. Za týden od této soutěže se konal třetí ročník SWMadbrothers Battle, a jelikož to byla moje srdcovka tak jsem o to nemohl přijít, i když jsem na to neměl žádnou přípravu. Moje tělo bylo oslabené z té dlouhé přípravy a diety. Šel jsem tam naprosto bez očekávání, ale povedlo se mi vybojovat druhé místo v kategorii weighted nad 85 Kg. První místo mi uteklo o 5 bodů. Je pravda, že radost máte vždy nejvíc z toho co očekáváte nejméně. To pro mě bylo taky cenné vítězství, protože v kategorii weighted se mi nikdy před tím nepovedlo na bedně umístit.
