Život bez dřiny není vítězství

Články
Autor: Monika Amazon

Pamatuješ si, jaký byl tvůj život, před tím, než jsi začal se street workoutem? Vzpomeneš si, jak vypadal tvůj běžný den? Co bys asi dělal dneska večer? Představ si všechny ty lidi, které bys díky tomuto sportu možná nikdy nepoznal. Ne jednomu z nás street workout změnil život. Každý má svůj vlastní příběh k vyprávění. A o jeden takový příběh se s námi rozhodl podělit Dominik Antman. Možná se v příběhu jeho workoutové cesty poznáš. Zažil jsi nebo zažíváš něco podobného? Důležité je nevzdat se a bojovat, protože všechno se děje z nějakého důvodu.

 Dokážeš si představit život bez street workoutu?

Ahoj,

Jmenuji se Dominik Antman, pocházím z Ostravy a rád bych se s Vámi podělil svůj workoutový příběh, o tom, jak mi workout změnil život. Všechno začalo v mých 13 letech na základní škole na konci 8. třídy. V té době jsem už vyzkoušel mnoho sportů, od týmových až po bojové, ale nikdy jsem nevyužíval celý svůj potenciál, něco mi tam stále chybělo… 

28.6. 2013 to vše začalo, začal jsem s workoutem, tedy v tu chvíli jsem ještě nevěděl, že to má nějaký oficiální název. V té době na území ČR nebyla žádná workoutová hřiště, takže jediné, na čem jsem cvičil, byly dětské hřiště. Ve fitku jsem byl jen jednou v životě a nehodlám to měnit. 

Prvních 14 dní bylo náročných, nevíte, jak cvičit a nikdo vám nemohl poradit, protože workout v té době skoro nikdo neznal. Postupem času jsem však začal sílit, hubnout a vidět výsledky, které mě motivovaly k tomu cvičit více a tvrději. V době, kdy jsem s workoutem začínal, jsem neužíval žádné suplementy, nebyl jsem jejich zastáncem, což mi vydrželo poměrně dlouhou dobu. Teprve před rokem jsem začal užívat protein a BCCA. 

 " Prvních 14 dní bylo náročných, nevíte, jak cvičit a nikdo vám nemohl poradit, protože workout v té době skoro nikdo neznal."

Další rok na jaře Adam Raw, v té době můj malý bůh, šéf šéfů, pořádal na Svazácké Warrior Workout. Šlo o kruhový trénink celého těla (žabáky-přítahy-kliky-dřepy-svis-žabáky), který mě hodně posunul dál. Warrior Workout trénink je sestavený formou určitých levelů. Tzn. podle toho, jak rychle zvládnete 1. Level, získáte určitou „hodnost“ a můžete přejít k levelu 2 atd. Byla to parádní jízda, poznal jsem nejen Adama Raw, ale i ostatní borce a došlo mi, že jsme všichni taková malá workoutová rodina. 

Dominik s tehdejší přítelkyní na "Svazácké", kde se pořádal mimo jiné Warrior Workout pod vedením Adama Raw.

Ke konci roku 2014, jsem se díky workoutu stal modelem, dostával jsem pozvánky na různé soutěže, natáčecí klipy pro Seberevoltu a oslovovali mě sponzoři různých firem. Splnil se mi tak takový můj malý sen, kdy se mi podařilo něco dokázat pouze sám za sebe. Do roku 2015 bylo vše dokonalé, našel jsem si skvělou přítelkyni, workout šlapal jako hodinky, dařilo se ve všem, co jen šlo, ale nebyl by to život, kdyby se něco nepokazilo. 

Hned na nový rok mé levé rameno vypovědělo službu, aby ne, když cvičíte každý den, bez pauzy a cvičíte se závažím. V 16 letech byla moje maximálka na dip 60 Kg a na shyb 55 kg. Můj kloub byl doslova sedřený o kloubní jamku, která nestíhala obnovovat chrupavku a „mazivo“, takže po 2,5 roce jsem 4 měsíce vůbec necvičil. Po rekonvalescenci už byl čas znova začít, takže jsem se pomalu dostával zpět. Po měsíci od zranění jsem dostal nabídku zúčastnit se exhibice pro otevření workoutového hřiště v Ostravě-Dubině, kterou jsem z radostí přijal. 

Můj začátek konce

Na exhibici se stalo to, co nikdo nechce, natrhl jsem si prsní sval při back - leveru, uvolnil jsem se ve chvíli, kdy je největší zatížení právě v prsou. Říkal jsem si, že to je v pohodě, do pár dní budu fit...ale realita byla jiná. 

V momentě, když jsem se dostal k doktorům, šlo všechno z kopce, po 3 měsících od exhibice mě sval stále bolel. Byl jsem v neustálém stresu, což mě dohnalo až do nemocnice, kde jsem strávil několik dní. Tam mi zjistili tolik nemocí a vad, že i kdybych se vyléčil, tak by už nic nebylo jako dřív, určitě ne v tak sportovním nasazení jako to bývalo. Měl jsem boreliózu, tetánii, trhlinu na srdci, kreatinkinázu a mnoho dalších. Co se týče svalů tak to byla katastrofa, každý prudký pohyb se rovnal týden regenerace, ale nikdy jsem nepřestal věřit, že jednou budu zas cvičit a budu šťastný! 

Uběhlo pár měsíců od zranění, a tak mě nenapadlo nic jiného, než se sám začít učit o lidském těle a jeho fungování, protože dnešním lékařům se nedá věřit, celý farmaceutický průmysl je totiž jeden velký byznys a na úlevu pro pacienta se příliš nehledí. Nauka o těle mi možná i zachránila život a nejen to, doslova jsem utekl doktorům a jejich pokusům mě "vyléčit" a od té doby, skoro 2 roky od zranění mi tělo začalo dávat signály naděje, že se přece jen můžu vrátit do normálu. 

Další rok (2018) byl hodně náročný, vaše tělo sice pocitově sílu má, umí ji použít, ale co se týče reálné praxe, je to hodně velká bída. Měl jsem často natažené svaly, protože už v sobě neměly tu pružnost a neumíte ze začátku ani odhadnout jejich výdrž. Musel jsem začít úplně od totální nuly s velkými pauzami (5-8 tréninků za měsíc), velmi pomalé kroky vpřed, které byly tak malé, že trvalo dalších 6 měsíců, než byly poznat. Bylo to možný poprvé v životě, kdy jsem byl takto trpělivý, že jsem byl ochotný vytrvat snad v každé pitomosti, jen abych mohl cvičit. 

Rok 2019 ve zkratce 

Je to 8 měsíců co se plně věnuji workoutu a 4 měsíce bez jakéhokoliv omezení, takže zapojuji i street workoutové prvky. Cítím se skvěle, cítím se lépe než před těmi všemi problémy, co mi život dal a už dát údajně neměl, ale vše je jen v hlavě, když chcete, jde všechno. 

Vypadalo to, že Dominik už nikdy nebude cvičit jako dřív. Nevzdal se, bojoval a nyní je zpátky.

Upřímně, nelituji toho, co všechno jsem zažil. Poskytlo mi to velkou životní zkušenost, kterou bych, i když to bude znít divně, doporučil každému. Začněte si nejen vážit sebe, ale i okolí. Nejsme stroje a musíme si vážit našeho těla, musíme se o něj starat, nechat ho odpočívat, učit ho a snažit ho pochopit, protože bez pochopení sami sebe bychom nebyli někteří tam, kde jsme.