Byli jsme na Mistrovství světa ve street workoutu v Moskvě!

Články Reporty
Autor: Honza Holinec

Tento článek bude spíše takový psaný vlog s přiblížením celé akce, než jen objektivní report. Každopádně bude dost obsáhlý, jelikož výlet na samotné mistrovství trval od čtvrtka až do neděle. Pohodlně se tedy usaďte a nechte se vtáhnout do atmosféry této obrovské události.

 

Jak to celé začalo

Výpravu jsme sice započali už ve čtvrtek, ale veškeré zařizování začalo o něco dříve a bylo možná ještě náročnější než samotná cesta. První takový detail, který nám úplně nehrál do karet bylo už jen to, že se naše národní mistrovství konalo na poslední chvíli (opravdu jsme měli snad to nejkrajnější datum ze všech skoro 40 ti zemí :D) a tudíž jsme měli jen 3 týdny na to, abychom zařídili vše potřebné. Např. někteří soutěžící neměli vyřízený cestovní pas a museli doufat, že jej dostanou včas a budou moci vycestovat. Bohužel se to vítězi lehké váhové kategorie nějakým způsobem nepodařilo celé zařídit, a proto jsem nakonec do Moskvy letěl jen s Veronikou Szabóovou a Petrem Lešákem. 


Za další jsme si museli všichni 3 zařídit vízum, což bylo náročné především z toho důvodu, že vízum za tímto účelem vám vydají jedině na základě pozvánky od ruského ministerstva sportu. No a sranda byla, že kódy k pozvánkám jsme od organizátorů WSWCF dostali v pátek (tedy 4 pracovní dny před odletem) a tak jsme s Péťou museli hned ten den vyrazit do Prahy, kde to byla ještě větší sranda. Nejdřív jsme totiž strávili několik hodin na ruské ambasádě, kde nás vůbec nechtěli vyslechnout a my se tak museli probojovat přes 3 pracovníky, kteří nám nakonec vydali naši pozvánku, se kterou nás ale poslali na vízové centrum, kde nám vysvětlili, že vlastně námi vyplněné papíry z domova jsou chybné a musíme je vypsat znovu. Takže jsme zde na mobilu znovu vyplňovali 2 žádosti o vízum a celkem jsme tak na této druhé budově strávili další 2 hodiny. Plus jsme zjistili, že nám jsou k ničemu průkazové fotografie, které jsme pár dní před tím zařizovali. Byly totiž na modrém pozadí a my až tady zjistili, že musejí být na bílém. Takže nás za menší poplatek fotili znova a jako čekali byste, že to bude v nějakém speciálním ateliéru na nejnovější zrcadlovku, ale ve skutečnosti nás úřednice postavila k bílé zdi a blejskla nás na svoje xiaomi a hotovo. Pak už jen nějaké podepisování, předložení pojištění a vízum šlo do výroby. Třešničkou na dortu bylo, když nám pracovnice u přepážky oznámila, že si vízum vyzvedneme ve čtvrtek v 15:00, což bylo pro nás trochu pozdě když jsme potřebovali ve 13:45 sedět v letadle. Naštěstí jsme si vše nějak rozumně domluvili a dokonce i díky telefonátu od organizátora WSWCF na ambasádu jsme nemuseli platit poplatek za zrychlené zhotovení. Toto všechno si Verča šla zařizovat až v pondělí a vízum dostala den před námi, takže tomu systému moc nerozumím, ale díkybohu vše nakonec dopadlo dobře. Jen poslední zajímavost k celému mistrovství, než se přesunu ke dni odletu… 


WSWCF - organizátor mistrovství světa ve street workoutu WSWCF pravidelně organizuje světový šampionát v Moskvě.


Jelikož letos měli letět 4 reprezentanti místo 2 jako tomu bylo předešlé roky, tak nám česká a světová organizace finančně zajistila pouze ubytování (což se níže dozvíte, že jsem ho málem neměl), program (který se nakonec nekonal) a jídlo (které ve finále bylo jen 5x za celý pobyt). No a zbytek těch detailních výdajů jako bylo vízum, letenky, pojištění, startovné a cestování po Moskvě jsme si museli zajistit sami. Podtrženo sečteno s tou nejlevnější letenkou bez zavazadla (takže jsem si s sebou nemohl vzít svůj 77,5 centimetrový válec) mě tento výlet vyšel na nějakých 9000,-. Na tyto výdaje mi však přispěl můj sponzor 4fitness, což je česká firma vyrábějící suplementy, a také právě i firma WOclub, takže tímto chci oběma moc poděkovat za tu možnost,se vůbec do Moskvy dostat a naší zemi reprezentovat.

WOclub - sponzor vícemistra ČR těžké váhové kategorieWOclub - jeden ze sponzorů, díky kterým se Honza mohl zúčastnit světového šampionátu.

 

Teď už tedy k samotnému výletu

Ve čtvrtek ráno jsme s Péťou vyrazili na ambasádu pro naše víza, potom jsem ještě běžel na masáž a baňkování k Pepovi Draslarovi (pokud máte někdo cestu do Prahy, tak opravdu doporučuji, jelikož Pepa sám cvičí street workout a dokáže vám a vašemu tělu pomoct, protože vás vnímá z pohledu sportovce a ne jen terapeuta) a potom už jsme vyrazili za Verčou na letiště. Vše proběhlo v pořádku a v Moskvě jsme přistáli okolo 17 té hodiny českého času. Jelikož to byl můj první let letadlem, tak vám nebudu asi nic moc psát ke svým pocitům, protože mi bylo celkem špatně a musím říct, že podle filmů jsem si létání představoval trochu jinak. V rusku jsme pak sedli na autobus a po přestupu na metro jsme se kolem 9 té hodiny (teď už vždy ruského času) dostali na hotel. Po chvíli čekání dostala Verča s Péťou klíče ke svým pokojům, ale mně bylo oznámeno, že mě nemají na seznamu, takže ubytování nemám. Což bylo celkem úsměvné, když jsem dostal oficiální pozvánku a den předtím byl vyvěšen na startovací listině. Nakonec se mi ale povedlo přespání na těch pár nocí zařídit a tak už nás jen čekala večeře, ubytování a odpočinek po náročné cestě.

 

Slibovaný výlet

Na pátek byl v plánu výlet po Moskvě, ale stejně jako jsem u finančního zabezpečení psal o ubytování, tak podobně to bylo i s touto akcí. Výlet byl zrušen a my si tak jen vytvořili skupinu asi 30 ti lidí, kteří se na procházku vydali společně. Jedním z cílů bylo podívat se na Lenina, ale zjistili jsme že je expozice jeden den v týdnu bohužel zavřená, no a hádejte, který den jsme zrovna na výlet šli... Tím hlavním cílem bylo ale samotné Rudé náměstí, na které jsme se dostali díky několika přestupům na Moskevském metru. Zde jsme všichni zahodili batohy a začalo focení před slavnými objekty. Takže stojky, front levery, back flipy a planche v našem podání zde byly pro ostatní turisty hlavními atrakcemi a úplně zapomněli, proč sem vlastně přijeli. Následovalo občerstvení v nejlidnatějším KFC v Rusku a pak už jsme se jen vydali vyřízení zpět na hotel. Po večeři započal před soutěžní stres a před námi byla tedy už jen poslední regenerační noc, než to celé vypuklo.


Den D

V sobotu se nám všem rozvibrovaly telefony a začala chodit slova podpory a přání k výkonům a také dotazy na to, kde budou k vidění life streamy a v kolik vše vlastně začíná. To nás neskutečně potěšilo a namotivovalo k tomu ukázat světu naše české výkony. Celá akce se konala na místě zvaném Lužniki, kde byla naše stage součástí jakéhosi sportovního festivalu, takže všude kolem nás byli vojáci, policisté a členové ochranky. Ostatně stejně jako na každém místě v Rusku, kde jsme se ocitli. Všude dozory a ostrahy, opravdu všude.

 

Měli jsme necelou hodinu na rozcvičku a osahání si konstrukce. Hrazda se mi moc líbila, včetně žíněnky, která pod ní byla umístěna plno závodníku spolu se mnou určitě ocenilo. Jen bradla byla neskutečně široká, takže jsem měl obavy z toho, jak dopadne můj wide hollowback. Jelikož jsem do Moskvy nepropašoval svůj válec, tak to byla pro mě po hodně dlouhé době soutěž, před kterou jsem se nerozválel, takže už jen to mi nahánělo nervozitu z toho, jaký bude můj výkon a jak se budu cítit. Rozkroužil jsem končetiny, protáhl svaly a šlachy a zkusil si, jak je na tom moje dynamika. Divil jsem se, že se mi vše povedlo, přeci jenom jsem si prvky zkoušel před celkem známými a slavnými workoutery a nervozita hrála velkou roli. Cítil jsem se úžasně. Byl jsem odpočatý, namotivovaný a nabitý energií a když jsem zkusil širokou stojku a měl jsem v ní jistotu, tak už jsem se jen modlil, abych šel co nejdříve na řadu a ukázal všem svůj set, na který jsem byl tak moc připravený.


Honza Holinec - český reprezentant těžké váhové kategorie na mistrovství světa v street workoutuTestování bradel v podání Honzy Holince.


Husí kůže

Výkony všech soutěžících byly neskutečné a ten pocit, když vidíte naživo ty lidi a ty prvky, co sledujete jen na instagramu je prostě nepopsatelný. Z naší Československé party, která se na soutěži potulovala společně, šla jako první na řadu Verča Szabóová, které se vydařilo vše, co měla v plánu a její výkon byl úžasný. Předvedla salto ze stoje na bradlech, stojku na single baru a plno dalších nádherných prvků, které porota náležitě ocenila. Ihned po ní šel Péťa, který měl v plánu prvky, které zde nikdo nedělal a byl neskutečně namotivovaný a vděčný za tu příležitost být zde. Naběhl tedy na stage, udělal planche na jedné ruce, pressnul ho do stojky, kterou potom také podržel na jedné ruce a potom udělal planche. Ihned potom šel na monkey bar, kde udělal biceps planche a potom v něm klikoval. Jako další prvek převedl swing 360, který bohužel chytil do uvolněných ramen, a proto ihned potom seskočil z hrazdy a v bolestech se chytil za pravé rameno. Celou dobu jsem ho hecoval k lepším a lepším výkonům, a i když se svíjel na zemi v bolestech tak jsem ho hecoval, ať jde znovu na hrazdu a v hlavě jsem si říkal, že se přece nemohlo stát nic vážného. No a když jsem po několika sekundovém šoku, kdy mi absolutně nedocházelo, co se děje, přiběhl k Péťovi, tak mě přímo do očí praštila jeho pažní kost, jejíž hlavice koukala trošku jinam, než by asi měla. Takže jsem ho odvedl do backstage stanu, kde mu zdravotníci ruku zafixovali a zavolali sanitku. Chvíli byl dost v šoku a říkal, že nevidí a neslyší a já měl docela strach, co bude dál. Po chvíli se ale dostal do klidu a jediné, co ho bolelo asi nejvíc, bylo pomyšlení na to, že bude muset do nemocnice a zbytek soutěže prošvihne.


Zraněný Petr Lešák na mistrovství světa v street workoutu 2019Mistrovství světa se neobešlo bez zranění - českého reprezentanta střední váhové kategorie Petra Lešáka museli ošetřit v nemocnici

Asi po hodině ho odvezli a já měl jít za chvíli na řadu, ale nějak jsem ani neměl pomyšlení na to, cokoliv předvádět. Zkouknul jsem pár soutěžících přede mnou, abych nabral alespoň nějakou motivaci a v rychlosti jsem spáchal nějakou tu rozcvičku. Po chvíli zaznělo mé jméno a já vstoupil na pódium. Symbolicky jsem políbil svůj talisman ve formě plyšové ovečky od mé milé a odložil ho vedle bradel. Pak už jsem jen počkal na správnou část mé skladby a naběhl jsem na bradla, která mi ze začátku vycházela celkem dobře. Pak jsem se ale na třikrát vykopával do širokého hollowbacku, který mi ani jednou nevyšel, a proto jsem akorát tak ztratil čas a nabral si strhané body za tyto faily. Nevím, jestli jsem byl tak moc rozhozený ze zranění svého kamaráda, nebo byla bradla opravdu moc široká, každopádně jsem byl z tohoto výsledku opravdu zklamaný. Wide HB jsem šperkoval poslední 3 týdny jak to jen šlo a jelikož jsem ho ještě neviděl nikoho takto předvést, tak jsem doufal, že to bude ta pravá originalita, kterou si porota žádá. Bohužel stalo se, co se stalo. Zbytek mého kvalifikačního kola jsem strávil na hrazdě, kde mi až na malé mezi švihy dynamika vyšla podle mých plánu a se statickými prvky jsem byl jakžtakž spokojený, i když uznávám, že to provedení mohlo být lepší.


Mistrovství světa v street workoutu 2019 - český reprezentant těžké váhové kategorieHonza Holinec - český reprezentant těžké váhové kategorie

Po skončení mého setu jsem se uklonil porotě a užíval si ovace toho největšího publika, před kterým jsem kdy vystupoval. Až na zmiňované faily jsem si však svůj set užil a nejspíš nikdy nezapomenu na ten moment, kdy jsem se v Xcristu zvedl směrem k porotě, divákům a všem těm známým workouterům a jen si užíval jejich pozornost a to, že jsem se dostal právě do Moskvy a že jsem měl vůbec možnost, zde soutěžit.

 

No a dál?

Můj soutěžní set byl cca v polovině celého kvalifikačního kola, a proto jsem měl ještě dost prostoru a času užívat si výkony ostatních soutěžících. Myslím si, že mám celkem dobré vyjadřovací schopnosti, ale toto bylo tak velkolepé, že to ani neumím popsat. To, když znáte videa z jednotlivých mistrovství nazpaměť a uvědomujete si, jak je ta úroveň výš a výš, tak se vám prostě tají dech. Ještě 3 roky zpátky byl vrcholem celé dynamiky schrimp flip a nyní je základem minimálně swing 540 nebo triple 360. Full planche na jedné ruce zde padaly snad častěji než straddly a z front leveru musely být bodovány snad jen ty přitažené, protože vše ostatní proti tomu vypadaly nudně. Prostě nabitá atmosféra, neskuteční soutěžící a neskutečné výkony. Asi nejemotivnější chvíle byla, když na stage naběhl mistr světa roku 2017 a největší favorit většiny přítomných Daniels Laizans. Takový bordel jsme neměli snad ani my všichni dohromady.

Mistrovství světa ve street workoutu 2019 - vítěz těžké váhové kategorieDaniel Laizans - mistr světa těžké váhové kategorie 2019

Když ale Daniels skončil, tak se stalo ještě něco nádhernějšího, než to, co předvedl na hrazdě a bradlech... vrátil se Péťa! Vykloubené rameno bylo zpět, zafixované a napíchané všelijakými ruskými léky, takže teď jsme zbytek soutěže mohli sledovat společně a Péťa tak ve finále přišel jen asi o necelé dvě hodiny mistrovství.

 

Kolo druhé

Po skončení prvního kola přišla krátká pauza, po které proběhlo vyhlášení postupujících. Nakonec se zrušily těžké váhové kategorie (u holek + 60 kg a u kluků +80 kg) a byli jsme tak sloučeni jen do dvou kategorií u každého pohlaví. Z každé mužské kategorie postoupilo do finále 10 workouterů a z žen vždy 4 workouterky z každé váhovky. Na první kolo jsme měli všichni 2 minuty a finále mělo probíhat původně stejně, nakonec ale ještě před odletem organizátoři sdělili, že druhé kolo bude mít o minutu víc. Když jsme však jen tak pro srandu změřili časy finalistů na stagi, tak jsme zjistili, že DJ byl nejspíš po nějaké hard party, protože hudbu stopoval, jak ho napadlo. Někdo cvičil 2 minuty, někdo 2 a půl a někdo 3 minuty, ale nejspíš to nikoho nějak moc netankovalo. Jen bylo vtipné, když za mnou přišla Verča Szabóová, že ty dvě minuty pro ní byly nějaké dlouhé a já ji ukázal video jejího vystoupení, které trvalo minuty tři. Čímž se tak nějak oklikou dostávám k tomu, že do finále vyrazily Československo reprezentovat naše Veroniky – tedy Szabóová a GreinerováFinále se jim vyvedlo na výbornou a o tom svědčí i jejich umístění. „Slovenská“ Verča získala bronz v těžší váhové kategorii a „Česká“ Verča ve stejné kategorii vybojovala stříbro!!

Mistrovství světa ve street workoutu 2019 - bronzová medailistkaVeronika Greinerová ze Slovenska získala bronz v těžké váhové kategorii.



Mistrovství světa ve street workoutu 2019 - stříbrná medailistkaVeronika Szabóová vybojovala pro Česko v těžké váhové kategorii stříbro


Zlato v jejich kategorii získala světová šampionka 2k16 Melanie Driessen, která díky počtu svých bodů získala zlato i v absolutní ženské kategorii.


Mistryně světa ve street workoutu 2019.Mistryní světa ve street workoutu pro rok 2019 se stala Melanie Driessen

Zlato v lehčí váhové kategorii odvezla do Bulharska Cveti Staneva, která se zároveň stala vícemystrní v absolutní ženské kategorii stejně jako minulý rok. V lehčí váhové kategorii u můžu připsal další zlato Bulharsku Daniel Hristov, který stejně jako Cveti získal své zemi i stříbro v absolutní mužské kategorii. No a absolutním vítězem, a tudíž i vítězem těžší váhové kategorie se stal zmiňovaný a všemi obdivovaný Daniels Laizans! Vyhlášení mělo úžasnou atmosféru a bylo nádherné, jak jsme všichni soutěžící stáli na pódiu s vlajkami našich zemí a oslavovali všechny vítěze.


Závěr akce

Pak už následovalo jen focení se všemi osobnostmi, co se na pódiu nacházely a nějaké ty závěrečné sety na hrazdě. Potom jsme se přesunuli na hotel, kde jsme se na poslední večeři rozloučili se všemi sportovci a organizátory a pak už jsme jen dali se Slováky life stream na instagramu a šli spát. V neděli jsme opustili hotel kolem půl šesté a ve 12 hodin českého času jsme přistáli v Praze. Byl to opravdu nádherný výlet a perfektní soutěž s menšími nedostatky, která mi však přinesla nové kamarády, přidala motivaci, nabyla mě zkušenostmi, a především mi dala nezapomenutelné vzpomínky. Ještě jednou díky všem, co mě do Moskvy dostali.