(Ne)obyčejné příběhy (ne)obyčejných lidí: Šárka Veselá

Ahoj Šárko. Jak dlouho už cvičíš, a jak jsi se ke cvičení dostala?

Zdravím všechny. Nejdřív jsem asi rok po prvním porodu začala s EMS, což je takové intenzivní intervalové cvičení provázené elektrickým proudem. Takže člověk cvičí proti elektrickým impulzům, které jdou do svalů. Potom jsem si začala cvičit doma u televize každý den 15 - 30min HIIT od Zuzky Light a až když začalo jaro chtěla jsem využít venkovní hřiště, a tak jsem začala chodit i tam. Chodila jsem sama a na hrazdách u nás v Břeclavi moc nikdo necvičil, takže jsem zjišťovala jestli existuje nějaká skupinka lidí, ke kterým bych se mohla připojit. Když jsem nikoho takového nenašla, založila jsem si vlastní stránku na fb Street workout Břeclav a pár lidí takto oslovila. Jenže pak jsem znovu otěhotněla a asi do dvou let věku druhé dcery jsem se tomu nevěnovala. Po nějakém čase jsem si natočila jedno video na balanční desce a zkusila ho propagovat. Všiml si toho Petr Horváth, který vede Workout Hodonín z.s. - SWMadbrothers a oslovil mě, ať si někdy přijedu s nimi zacvičit do Hodonína. A tak jsem v půlce března roku 2021 jela a od té doby jezdím každou sobotu za nimi. Nebýt toho, tak se asi nikdy sama nedostanu tam kde jsem, protože Petr i kluci mi poradili, co a jak se mám naučit a hlavně mi pomáhali a pomáhají zdokonalovat jednotlivé prvky. 

Zvládla jsi zařazovat nějaké cvičení i v období okolo těhotenství?

Nezvládla. Chodila jsem jen plavat v těhotenství, jinak nic moc. Když se děti narodily, věnovala jsem se naplno jen jim a moc jsem necvičila. Dost obdivuju ženy, které zvládnou chvíli po porodu makat i na sobě. Já sebe odsunula na poslední místo, což není úplně dobře, ale je to celkem asi běžné u žen.

Šárka a její kouč a dobrý kamarád Petr Horváth.

Jakému všemu cvičení se teď věnuješ, a co tě baví nejvíce?

Věnuji se kalistenice a balanční desce. Dala jsem jednu desku své dceři k Vánocům, když jí bylo 5 a nedávno jsem si ještě koupila desku od Woodboards, na které od poloviny ledna povedu balanční lekce v Břeclavi. V letní sezóně jezdím na wakeboardu a v zimě na SNB, ale teď i na lyžích jelikož na nich učím dcery. Mám hodně ráda plavání a bruslení, ale to stíhám jen příležitostně.

Jaké máš aktuálně cíle a kam by ses až chtěla posunout?

Aktuálně se moc chci naučit muscle up, vzklopku a chtěla bych zdokonalit stojku i backlever. Učím se elbow planche na jedné ruce a pořád to piluju dokola.  Samozřejmě kdybych časem zvládla frontlever a nějakou tu otočku na hrazdě, byla bych moc ráda. Mezi mé hodně oblíbené cviky, které cvičím na každém tréninku patří dragon flag pro jeho komplexnost. Ten jsem si poprvé vyzkoušela v červnu minulého roku a od té doby jsem ho celkem zdokonalila. 

Šárku aktuálně nejvíce oslovilo spojení workoutu a balancu.

Co by jsi poradila všem slečnám, které se třeba bojí se cvičením začít?

Je to jenom v hlavě. Není důvod se něčeho bát. Omezují nás jenom naše vlastní myšlenky. U mě je dobře vidět, že nic není nemožné. Človek vydrží desetkrát víc než si myslí a to je důležité si pořád připomínat. Když si vezmu, že je mi skoro 35 let a pekáč mám až teď po dvou dětech, tak proč by ho nemohly mít i jiné mamky? Nemají dostatečnou disciplínu nad sebou a vytrvalost. Je nepohodlné vystoupit ze své komfortní zóny a měnit svůj životní styl, bolí to a já taky neměla dřív disciplínu, ale zatla jsem se, protože prostě chci něco umět, nějak vypadat a mít hlavně funkční tělo, což cvičení s vlastní váhou umožňuje. Taky jsem byla jak blato a neměla jsem sílu, ale řekla jsem si že nějak začnu. Začala jsem deseti klikama. Když jsem to zvládla, řekla jsem si že je udělám během série 4x. Pak, když moje tělo posílilo, řekla jsem si že udělám 4x20 kliků. Stejně jsem navyšovala s každým jednoduchým cvikem, jako je dřep nebo shyb, angličák a podobně. Tak jsem se postupně dostala k lepší fyzičce. Například Peťa Horváth mi řekl ať se naučím stojku, dělám v ní kliky u zdi a taky ať shybuju nadhmatem. Já si prostě řekla proč ne a šlo to.  Shyb nadhmatem jsem v dubnu zvládla stěží jednou a teď jich dám dvanáct. Mít víc času, je to ještě lepší. Všechny tyto cviky, tím že je zvládnu, mi pomáhají udělat jiné cviky v kalistenice a to mi umožňuje se posouvat a mít progres. Cvičím 2-3x týdně a jde to i při dětech. Už je to spíš životní styl, protože to tak chci a jdu si za tím.