Trénink u shybového fanatika. Za 60 minut jsem zrasoval ruce

Po návštěvě Bitevního pole, kde jsem měl náběh na zvracení, jsem se vydal zkusit trénink fanatiků, kteří shybují. A to pořád, ve velkém. Když jdou do lesa na houby, přitahují se na stromech, mají sny o shybech, mají doma hrazdu na balkóně. Na hodinovku jsem zavítal do pražského gymu Jan Kareš fitness (nefunkční) , které sídlí Na Poříčí 17 (fotky v galerii). Tam si mě vyzvedl Martin Müller (vpravo), který dal před pár týdny za 20 hodin 4009 shybů a posunul svoji hranici. Trénuje s Janem Karešem, který patří mezi světovou elitu, takže se dá u něj předpokládat ještě velký progres.

Přichystaný plán byl vcelku snadný, nikdy jsem ho ale nezkoušel - 10 sekund shyby, 10 sekund pauza, takto stále dokola 60 minut. Celkově tedy 180 sérií. Kvapík, kde je záchod neuskutečnitelný a pauza na lok vody taky není v relaxačním tempu.

Dvě lavičky, několikametrová hrazda zabudovaná do stropu. K tomu omotávky, které používají hokejisté. Širší úchop, který mi vyhovoval. Jako dárek jsem dostal pásky z kůže, aby dlaně vydržely co nejdéle. Pomohly, ale ruce stejně poznaly, že se kůže na několika místech potrhala.

„Syn“ krále českého shybu se vyšvihnul: 20 hodin v kuse a 4009 opakování

„Rada na začátek, začni na dvou opakováních,“ slyším před shybovací hodinkou. „Dva shyby?“ Je mi skoro trapně, ale poslechnu. Začínáme, pohoda, občas něco prohodíme, napijeme se. A stále dokola. Já si jedu po dvou, Martin nasadil vyšší level. Chce překonat 600 opakování, já bych byl rád za 400.

Po dvaceti minutách překvapivě pohoda, až velká, takže po třiceti minutách navyšuji, jedu po třech opakováních. Martin si ladí podle svého, střídá, přidává, ubírá. Je ve svém živlu, tyhle chvíle zná moc dobře.

Lekce na Bitevním poli. Aneb trénink noční můrou. Zkusili jsme!

Po čtyřiceti minutách přichází první problémy. Začínám tuhnout a první mozoly praskají, kůže se roluje jako slupka od mandarinky. Jen to není tak příjemný. Konec žvanění, jen koukám na odpočet, kde se stále točí 10 sekund. Jako když se vám zasekne budík. Stále se to vrací. „Už jen 40 sérií,“ hlesne ten vedle mě. 40? Nekonečný číslo v tento čas. Hlavou mi blesklo - je ti čtyřicet, tak odpočítávej.

Ruce pálí, první shyb a vyvěšení je cítit, ale Martin hecuje, stále to tam hází jako při první fůře. Já už jedu na záložní zdroj, kterému se říká touha. V hlavě mám tunel, nevnímám, jsem jako křeček, který jede stále svoje rutinní představení v kolečku. Jak může někdo shybovat třeba 24 hodin, nechápu. Posledních pět minut je kritických a tragických. Nechci ubrat na dva shyby v sérii, posledních pár opakováních nebylo čistých, ale jinak to nešlo. Konec, uf, ruce zrasovaný, ale vydržel jsem. Martin skončil na čísle 615, dal si rekord, já 450, taky jsem tohle numero předtím nedal. Spokojenost. Ale něco za něco, pár dní se na hrazdu nepověsím. Díky, trenére :-).

Pokud máte chuť a odhodlání si zacvičit s tímto trenérem, ne jen shyby samozřejmě, napište mu na e-mail: martinmuller.ptrainer@gmail.com. A umí i telefonovat, a to na čísle: 731 175 225.

NOVINKA PRO ROK 2017 NA WWW.STREETWORKOUT.CZ (nefunkční)