Má i jen občasné cvičení smysl?

Když už se člověk pro něco rozhodne, měl by do toho jít naplno. Znamená to tedy, že pokud nevěnuje tréninkům 7 dní v týdnu, tak přijde jeho snaha vniveč? Co když na cvičení nemá tolik času a prostoru, ale přesto si chce jednou za čas dopřát pořádný trénink? Má i takové cvičení smysl?

Původním návrhem názvu článku byla otázka, zda-li má jakýkoliv pohyb větší smysl než žádný. Odpověď by však byla nejspíš všem rovnou jasná, a tak jsme se rozhodli tento článek směřovat spíše přímo k posilování, abychom se pokusili namotivovat ke cvičení i ty, kteří si z jakýchkoliv důvodů nemohou dovolit trénovat pravidelněji.

Za takou nejspíše nejčastěji doporučovanou minimální frekvenci tréninků by se dalo považovat cvičení 2 - 3 krát týdně. Co když se ale někdo do posilovny nebo na workoutové hřiště dostane jen 1 týdně? Postrádá tato jedna návštěva cvičebního prostředí význam?

Stejně jako bychom se přidali k názoru, že má jakýkoliv pohyb rozhodně větší smysl než žádný, tak bychom se určitě podepsali i pod tvrzení, že i občasné cvičení může přinést určité výsledky. Určitě souhlasíme s tím, že pokud si člověk za něčím opravdu chce jít, tak si čas vždy najde. Na druhou stranu nemusí být čas vždy tou rozhodující překážkou k dosažení určitého cíle. Roli zde hraje i plno dalších povinností a starostí, kterých má každý z nás kolikrát až nad hlavu. Ať už se potom tedy jedná o starosti se zdravím, rodinnou, prací, školou nebo čímkoliv dalším, tak nemusí být kolikrát divu, že na cvičení bohužel už nezbyde tolik energie a prostoru, který věnujeme i ostatním záležitostem.   

FOTO - zdroj: @_valerij_

Pokud se někdo vydává za cvičením jen jednou týdně, tak rozhodně není nejmoudřejším rozhodnutím se pří tomto občasném tréninku zřídit jak pes. Nemusí být potom divu, že se k dalšímu cvičení odhodlá až za týden, když mu tento čas vůbec trvá zregenerovat předchozí trénink. Pokud však bude člověk přistupovat k občasným tréninkům trochu zodpovědněji, může se i tak těšit určitým výsledkům. 

Každý, kdo si někdy nějakou tu fyzickou aktivitu vyzkoušel ví, jaké příjemné benefity mu může sportování nabídnout. Ať už je řeč o pocitu nesmrtelnosti po dané aktivitě způsobenému vyplavenými hormony, tak můžeme za další plusy označit určitě i zlepšení spánku, chuti k jídlu, odreagování se od běžných problémů, ale také podpoření zdraví našeho těla a samozřejmě budování krásnějšího a funkčnějšího těla. Ano v podstatě tohoto všeho se při rozumně nastavených parametrech můžeme těšit již po jednom tréninku. Nestojí tedy i jediný takový trénink týdně za to? Prostor na přidávání je přece jen vyhlídkově trochu vhodnější, než řešit, zda-li není potřeba ubrat. Počet lidí, kteří měli velkolepé výsledky, ale vyhořeli, protože obětovali cvičení stále více a více jen roste. Najít tu správnou střední cestu není vždy nejjednodušší, ale pokud se to nějakému workoutovému nadšenci povede, tak to opravdu stojí za to. Proto může být jediný den v týdnu věnovaný cvičení do začátku skoro až lepší volbou, než se vrhnout do cvičení po hlavě a obětovat mu každičký den z týdne. Člověk uvidí, jak mu při odpočinkových dnech sházejí ony benefity, které mu trénink poskytuje a začne se pro více tréninků nastavovat jak psychicky, tak podle toho upraví i své povinnosti. 

FOTO - zdroj: @nemecfilip_sw

Obráceně to může samozřejmě platit i mimo začínající workoutové nadšence. Určitě není potřeba se bát, že když někdo nemá na cvičení tolik času nebo prostoru jako dříve, tak ho budou nepravidelné tréninky pouze ubíjet. Na chvíli zvolnit a cvičit jen jak to tělo či čas dovolí není žádná hanba. Vše přeci děláme hlavně pro sebe, a proto není potřeba nechat se odradit necvičením takových randálů jako dříve. Tělo je chytré i z těch pár opakování do týdne si umí své výkony udržet a nebo se dokonce v nich i posouvat. Benefitů ale cvičení nabízí i tak stále více, než válení se na gauči!