Je cvičení s vlastní váhou zdravější variantou oproti činkám?

Cvičení s vlastní váhou je bezesporu člověku přirozenější cestou, pomocí které lze zvyšovat fyzickou výkonnost. Ne že by pro nás bylo cvičení s externí vahou nepřirozené. Jsme na ni určitě také stavěni, ale v prostoru bojujeme přeci jen více času proti odporu naší váhy. Je ale samotné posilování, tedy opakované překonávání odporu našeho těla v určité poloze pro naše tělo i tím pádem zdravější?

Odpověď není složitá. Ať už posilování s vlastní váhou nebo posilování s externí váhou může být prováděno technicky správně, ale i technicky špatně. Můžeme tedy těžit z benefitů daného cviku, ale můžeme si také krásně uškodit. U obojího si můžeme uškodit jak špatnou technikou, tak i přetěžováním způsobeným zvolením příliš velkého odporu. Příliš velkého odporu lze u externí váhy docílit přehnaně těžkým závažím a u vlastní váhy se tohoto může docílit přehnaně náročnou variantou provedení. Je tedy hloupost tvrdit, že je jedna varianta oproti druhé zdravější nebo více nebezpečná. Určitě u externí váhy hraje roli i riziko pádu kotoučů a podobných nešťastností, ale stejně jako může na někoho při cvičení spadnout činka, tak může někdo přece i spadnout z hrazdy. Jak to ale vypadá v praxi a především v případě začátečníků?

Znamená navštěvování workoutového hřiště automaticky menší riziko zranění? FOTO - zdroj: @toom.host

V praxi převládá názor, že si cvičením s vlastní váhou nemůžeme ublížit. Činky jsou přece nezdravé a cvičení jen s vlastním tělem nabízí člověku mnohem více zdravotních benefitů s minimálním rizikem. Bohužel, když sundáme růžové brýle, tak si uvědomíme, že například při shybu člověk musí zvednout opravdu celou svou váhu, která většinou odpovídá ne zrovna zanedbatelnému číselnému údaji, který bychom v posilovně jen tak na stroji pravidelně zvedali. No a co nováčci prvního zkouší na workoutovém hřišti? Rovnou maximální počty shybů na hrazdě a dipů na bradlech. To je přeci pro tělo mnohem větší nápor, než když začátečník v posilovně uchopí pár jednoruček, jejichž váhu zvolí dle toho, aby je vůbec párkrát zvládl uzvednout. Při špatné technice to potom z dlouhodobého hlediska může mimo vytvoření špatných návykům vést právě i k vytvoření nejrůznějších dysbalancí a dalších zdravotních problémů. Moudří jedinci tomuto mohou samozřejmě předejít tím, že svou posilovací kariéru zahájí například australskými shyby, které odpovídají nižší váze v posilovně, ale kdo má dnes tu trpělivost a hlavně ty informace, že toto je ta vhodnější cesta? Realita je opravdu taková, že lidé naběhnou ihned na ty klasické varianty těžkých cviků s vlastní váhou, které viděli u svých vzorů na sociálních sítích a jedou, co jim sílí stačí. Paradoxně pokud by však zavítali do posilovny, kde většinu z nich trkne naložit si pro začátek menší zátěž, než ti ostatní přítomní hulkové, mohli by pro své zdraví udělat trochu více.

Rozhodně netvrdíme, že je tedy posilovna zdravější cestou. Spíše jsme chtěli zkusit popsat realitu této problematiky a trochu znevážit názor, že se cvičení na workoutových hřištích automatický rovnou zdravějšímu tělu. Ublížit si můžeme u obou variant posilování a je jen na nás, abychom si hledali ty správné informace, a abychom se snažili, co nejvíce dbát na své zdraví, které máme jen jedno.