Ano, Lenka to dala. Za 154 minut 220 přítahů a 1500 kliků

Takových moc nenajdete. Sport má hluboko pod kůží, zvládne i několik tréninků denně, je trenérkou totiž. Její život provází street workout, silový trojboj, běhá i adrenalinové závody. Lenka Adi Strolená svými výkony dokáže postrašit i chlapy. Při jedné charitativní akci v Habartově zvládla za 2,5 hodiny 220 přítahů na hrazdě a 1500 pánských kliků. „Sport je pro mne životním stylem, neumím si představit, že bych nesportovala a dřepěla někde na zadku,“ má jasno Lenka. Dnes s ní máme první část rozhovoru, v pondělí bude druhá. Ta se zaměří především na holky.

Jak je možné, že jste nasázela tolik shybů a kliků?

Už jsem se pár takových akcí zúčastnila a ze zkušenosti vím, že je důležité si síly rozložit. Začala jsem přítahy na 5 opakováních a postupně to padlo jen na 3. Postupně jsem střídala i úchopy nadhmatem a podhmatem. Neřekla bych, že 220 je zase tolik (smích), ale střídala jsme se s kluky a nechtěla být pozadu. Kliky jsou pro mne jednodušší, i když je už nejedu každý den jako dříve. První sérii jsem odjela 100 kliků naráz, pak další 60, 40. Potom už jen po dvaceti, třiceti, patnácti.

A pauzy?

Podle pocitu. Najednou to samo naskákalo. Kupředu mne hnalo to, že jsem viděla ostatní, jak makají. Chtěla jsem přispět, jak to jen šlo. Na tuto akci mne přivedl Václav Šimek. Účastnila jsem se i minulý rok, kde jsme museli splnit určitý počet kliků na bradlech. Byla jsem moc ráda, že mne pozvali i letos a mohla jsme být součástí, kde se lidi dokážou spojit, ať jsou odkudkoliv a společnými silami pomoci jiným. Když je to pro dobrou věc a ještě si u toho mohu zacvičit, neznám bolest (smích).

Takže ideální být trenérkou, což je váš případ, že?

Ano pracuji jako trenérka ve Fitness Ural, sport je pro mne životním stylem, neumím si představit, že bych nesportovala a dřepěla někde na zadku..

Jaké sporty preferujete?

Momentálně se nejvíce věnuji silovému trojboji za Spartak Chodov. Účastním se různým běhacích závodů, jako jsou Predator Race, Spartan, Bahňák, miluju výzvy, takže jsem zkoušela i půlmaratóny.

Cvičíte si pro sebe, závodíte, potřebujete adrenalin?

Cvičím ne jen pro sebe, chci být i motivací pro ostatní. Jako trenérka a instruktorka se snažím lidem pomoci plnit jejich sny. Ať už je to hubnutí nebo se připravit na závody. Každý jejich úspěch mne velmi potěší. Adrenalin potřebuji asi jako každý, zkoušela jsme i sjezdy na kole, kde je adrenalinu opravdu hodně. Moc mne to bavilo, ten úžasný pocit, když dojedeš do cíle. Na nic nemyslíš a ten úsměv na tváři, rozbušené srdce. Bohužel po zranění jsme to musela ukončit, dělat vše opravdu nejde.

Zkusila jste si třeba street workoutové závody? Měla byste zájem?

Street workoutové závody jsme nikdy nezkoušela, byla jsem se jednou podívat a obdivovala jsem je. Je to radost pohledět. Jestli bych měla zájem si závody vyzkoušet? Trochu váhám, řekla bych, že ano, ale jelikož se workoutu nevěnuji tolik, asi raději zůstanu jen u sledování (smích).

Co vám vůbec říká street workout - vyhledáváte ho, zařazujete do tréninku?

Street workout mi je známý, je to asi tři roky co jsme začala s kluky. Díky Markovi Sladkému jsem si šla zacvičit na hrazdy. A když víš, že se vyrovnáš chlapům, tak mne to opravdu bavilo. Přes léto jsem tam po trénincích byla každý den. Předháněli jsme se a motivovali navzájem. I dnes se ho snažím zařazovat do tréninku jako doplňkové cviky k silovému trojboji.

V čem je lepší cvičení s vlastním tělem proti klasický činkárně?

Vlastní tělo i činkárna mají své kouzlo. Pokud je technika správná, nevidím v tom problém. Já osobně mam raději cvičení s vlastní váhou, ale každý si musí uvědomit, proč vlastně cvičí a jaký má cíl a záměr.

Jak často trénujete?

Trénuji v podstatě denně. Jako fitness instruktorka i instruktorka skupinových lekcí jsem v zápřahu neustále, takže odvést za den 6 tréninků a ještě do toho zařadit svůj trénink je pro mne celkem normální. Možná to je moc, ale už jsem se naučila i odpočívat. Pokud se připravuji na závody, tak mám silový trénink 3x v týdnu, někdy i dvoufázově. Potom se snažím vedlejší aktivity eliminovat, ale moc mi to nejde, přiznávám (smích). Vyloženě nepreferuji žádný typ tréninku. Dávám, to co je potřeba a zaměřuji se na své slabiny. Ale jedno vím, že přítahy na hrazdě jsou pro mne velkým přínosem, zařazuji je skoro do každého tréninku. Třeba jen do pauzy.

Co vy a strava při takovém zápřahu? Hřešíte třeba na svíčkové a knedlu, vepřu a zelí občas?

Ano, taky hřeším, ale spíše než svíčkovou nebo knedlo zelo, ujíždím na sladkém. Jinak se snažím jíst zdravě. Mám i trochu problémy s trávením, takže si musím dávat pozor.