20 gramů ovesných vloček, 5 gramů rozinek, 5 koleček banánu a kapička medu. K obědu dva plátky šunky 80 %, dva knackebroty.. Atakdále. Není to nuda? Je. Jestli jste si mysleli, že za mým úspěchem a hubnutím stojí zázrak. Zklamu vás. Nestojí. A jestli jste si mysleli, že za tím vším je zázračná dieta, zklamu vás podruhé. Není to totiž dieta. Je to zdravý životní styl.
A to jako vážně. Vážně si ráno nevážím, kolik vloček můžu, neodvažuju si dokonce ani obědy a co je pro někoho úplně nepochopitelný, nepočítám si ani sacharidy, ani tuky, ani jiný nesmysly. Za prvé tomu moc nerozumím a za druhé opět nechápu, proč by mě mělo vzrušovat, že jsem snědla o dvanáct gramů sacharidů víc, než bych podle nějakých tabulek měla. Koho to zajímá? Jedu snad na bikini fitness soutěž? No dobře. Ještě ne. Ale co není, může být :)
Budu se asi znovu opakovat, ale opět musím říct, že se neřídím váhami, ale selským rozumem. A především svým tělem, které mi vždycky spolehlivě řekne, na co mám ráno chuť. Proč bych si tedy podle jídelníčku měla dávat vajíčka, když mám chuť na kaši, nebo zdravou bábovku z předchozího dne?
Už jsem se tak nějak naučila, že snídám sladký
Taky vím, že když si udělám ovesnou kaši a chci ji ozdobit čokoládou, neplácnu tam mléčnou (i když čtvereček neuškodí, ale kdo dokáže sníst jeden čtvereček?!), ale dám si tam tu hořkou, 80 %, na kterou jsem sice nadávala, ale už jsem si na to zvykla. A taky vím, že si na fotku nemůžu dát půl banánu, pár malin a po fotce si přidat dvakrát tolik a ještě marmeládu k tomu. Ono to člověk párkrát vyzkouší a pak zjistí, že to stejně nesní, i když na to má příšernou chuť. A že měl jenom velký oči.
Už jsem se tak nějak naučila, že snídám sladký (protože mi to tak vyhovuje a i kvůli hypoglykemii, kvůli který ráno musím doplnit cukry) a úplně mi stačí vločky s jogurtem, ovocem, semínkama (ty miluju!) a arašídovým máslem, lžičkou marmošky, nebo datlovým, rýžovým sirupem. A nebo medem.
Svačím většinou to, na co mám chuť. Takže ovoce, v létě meloun, jahody, maliny, zbožňuju meruňky! Anebo knackebrot s lučinou, šunkou a sýrem. Obědvám svoje milovaný krabičky, kde je vždycky maso, zelenina a příloha. A když nemám chuť na maso, tak tofu nebo sója. Já můžu všechno! Všechno mi chutná :)
Prošla jsem všema dietama
Svačím banánový proteinový shake. Odměrku proteinu do mixéru s banánem, trochou ořechů a vodou. To mi nechutnalo tak, až jsem si na to božsky zvykla a na takovou sladkou svačinku se těším. Večer dělám saláty. Anebo opět maso. Už si ale nedávám přílohu, ale to spíš považuju za takový zlozvyk, že by se přílohy večer neměly. Pokud máte dostatek pohybu, rozhodně vám takový kopeček rýže nic neudělá. Základ je ale zelenina, zelenina, zelenina. Ta by měla být ke každému jídlu, aspoň kousek, prosím, jo?
A proto nedržím diety. Protože to je zbytečný. Prošla jsem všema dietama, co existujou a přišla jsem na to, že sto lidí, sto chutí. Nikdy jsem nedokázala držet dietu, protože jíst to, co mi nejede a na co nemám chuť, je přeci zbytečný. Na to je život moc krátkej. Vždycky to jde udělat jinak, zdravěji, líp, a tak, aby byli všichni spokojení.
A o tom to je. Ne o dietě, ale o životním stylu. A ten se nedrží, ale žije!. To si myslím já - Eva Dvořáková, Eat it Easy.