Po roce tréninku ho nepoznali. Jaká platí rovnice pro úspěch?
Možná se vám to nebude líbit, ale je to tak, tak to vidí ten, který dosáhl na mety nejvyšší, tedy světové rekordy. Je tu čtvrtý a poslední díl rozhovorů s Janem Karešem, který byl a je několikanásobným světovým rekordmanem ve shybech. Poslední díl se točí okolo chyb ve cvičení. A také o tom, jak by tento trenér a motivátor začal cvičit, kdyby měl současné vědomosti před třiceti lety. FOTO: Jan Kareš (vpravo) a Martin Müller.
Jaké dělají lidi blbosti při cvičení?
Jak všude vidí videa, tak každý chce vše hrozně rychle. Vše má svůj čas, tělo si na vše musí zvyknout. Je to u lezení, ve fitku, ve workoutu, je to všude. Každý si hned nakládá na bench, dělá shyby se závažím, což já furt nechápu:-) atd. Technika je nezajímá nebo jen ta naoko, není vše jen o viditelném pohybu. To, o čem mluvím, je propojení hlavy a svalu, celého těla, to nikdo nevidí, to jen cítíš ty sám. A když jim řekneš, dělej to tak, abys to vlastně nedal, popřemýšlej, dýchej, nezávodíš s někým, jde o tebe, tak většinou nerozumí. Pak nevěřím, že někdo může cvičit několik hodin, či 5 dní po sobě. Já cvičím 40 minut 3-4x týdně a víc je nemožné, jak jsem unavený. Takhle unavený nejsem ani po 24 hodinách shybů často. 40 min a 24 hodin, zdá se, že 24 hodin je šílený, ale je to tak?
KAREŠOVA ROZCVIČKA VÁS ZABIJE. NEBO NE?
TAJEMSTVÍ KAREŠOVA JÍDELNÍČKU? JDE PROTI PROUDU
A kdy tedy v uvozovkách závodit?
Člověk musí mít něco za sebou. Lidi se mě ptají, proč se já nezraním, když dělám tisíce shybů, je to snadný, jsem na ně připravený, to je celý.
Trénujete třicet let, udělal byste zpětně něco jinak?
Mít vědomosti jako teď, tak cvičím intenzivněji a 100 % méně. Já jsem se před lety dostal do situace, kdy jsem měl testosteron na úrovni téměř jako holka, říkal doktor.
Kdy?
Když mi bylo dvacet, musel jsem ho pak brát i uměle, měl jsem ho předepsaný. Byl to undestor v dávkách prý zcela směšných dle kulturistů:-)). Zakázal mi na půl roku cvičit, pak mi po čase testosteron vysadili a začal jsem normálně fungovat. A vše bylo tím, že jsem cvičil jako kokot, ničím jiným to nebylo.
Co jste dělal?
Trénoval ve fitku, lezl po skalách, běhal, plaval, jezdil na kole. Denně i 5 – 7 hodin. Bylo toho tolik, že díky přetížení těla, kortizol jinak zvaný zabiják svalů, přebil vše.
Jednoduchá otázka, ale patrně složitá odpověď. Byli lidi před sto lety silnější?
To je těžký, umíralo se zase ve čtyřiceti. Neporovnával bych to. Známe postavy z Řecka, ale nikdo z nás tam nebyl.
Co je podle vás nejlepší posilovna?
Když jsem začal cvičit v šestnácti, tak jsem jel jen kliky a shyby. A nic nejedl vlastně. Za rok mě kamarádi ve třídě nepoznali. Sval umí reagovat na zátěž, nic jiného neumí. Když ho přetížíte jakýmkoli způsobem, bude reagovat. Když budeš magor, nemusíš mít činky, činky jsou jen jednodušší. U mě platí, že hledám to nejkratší, co musím splnit, abych tělo šetřil a všeho dosáhnul. Cvičení není umění, to se tak nepiluje, to je jen dřina, spánek a jídlo. Není třeba tam trávit hodiny jako u jiných sportů složitých na techniku, či objem. Já cvičím hlavně kvůli svalům, lehké cviky a stačí rovnice přetížení a regenerace, jídlo a furt dokola roky a roky. Lidi mě berou jako motivátora. Pokud budu hubenější, možná líp polezu, udělám víc shybů, ale to nebudu já. Já vždy chtěl mít svaly a být ten, kdyby mi bylo zase 15, abych se motivoval:-) Je to i trochu zavazující, když jsem trenér, lezec, nerad zklamávám lidi, proto často trénuji, i když jsem zcela bez času a raději bych šel na jídlo:-) Nikdy přeci nevím, kdo mě kam pozve, ať zase něco překonám, to je celý.
