Lidi mluví a čas plyne. Takto to bylo, je a bude. Na stejné vlně se vezou také mýty okolo street workoutu. Zeptali jsme se čtyř z vás, kteří se tomuto sportu věnují, jaké mýty, předsudky vidí oni, jaké slyšeli. Je tu třetí díl čtyř otázek a čtyř odpovědí. Některé mýty vás asi napadnou sami, jiné byste nečekali. Pokud máte nějaké svoje, napište. Bájení a legend není nikdy dost. FOTO: Marek Sladký.
Otázka třetí: Jaké největší mýty jste slyšeli kolem street workoutu?
Ondřej Lauer
Znám takové tři nejběžnější mýty. Workouťáci necvičí nohy, nemají sílu a cvičí na dětských hřištích. Nohy do street workoutu prostě patří. Dnes už se prakticky pravidelně zařazují dřepy do soutěží weighted i sets&reps. Je ale pravdou, že pro ty, kteří se zaměřují převážně na free style, je cvičení nohou něco jako pumpování bicáků pro silničního cyklistu.
Částečně na tom tedy může být něco pravdy. To, že nemají sílu, je největší kravina. Pavel Šanda, Martin Mikušek, Adam Raw a další, víc není třeba dodávat. Mrkněte na videa. Mýtus o dětských hřištích vzniknul dávno v minulosti, kdy se ještě nestavěla workoutová hřiště ve velkém. Skutečně mnoho lidí začínalo na dětských hřištích, ale to už dnes téměř neplatí.
Předchozí dvě otázky:
Alena Illková
Tak mýty jsou například, že workoutisti necvičí nohy, ale tak to je o každém člověku a znám spoustu workoutistů, kteří cvičí vše.
Richard Bartuška
Pár mýtů bych našel - ve street workoutu necvičíme nohy. A při tomhle cvičení, kde se trénuje převážně jen s vlastní vahou, se nedá nabrat svalová hmota.
Fanda Bureš
Asi to, že se má jezdit do zničení absolutně bez techniky. A pak - workout je sport pro chudé, kteří nemají na fitko :-). Možná bych ještě zmínil mýtus, že workoutem nemůžeš být velký.