Stačí ke cvičení jedna ruka a jedna noha?

Skoro každý z nás neustále hledá výmluvy a omluvy, proč zrovna nejde cvičit, proč se sebou něco nedělá nebo proč je takový a takový. Většinou se díváme jen na sebe a říkáme si kolik problémů nás tíží a co bychom dali za to, kdybychom měli támhleto a jak by bylo vše jednodušší, kdyby se nám do cesty nepletly ty a ty překážky. Proto dnes přinášíme příběh skromného mladíka, který se nikdy neotáčel zpět, nikdy se nevymlouval na to, co se mu stalo, ale přijal jaký je, zatnul zuby, bojoval a inspiroval nespočet lidí. Snad jeho život donutí některé zamyslet se nad tím, jak moc by si měl člověk vážit toho, co má a jak by měl přijmout sám sebe a předávat energii svému okolí.

Ahojte, jmenuji se Lukáš Polčák, ale nikdo mi neřekne jinak než „Polči“. Je mi 25 let, momentálně se živím jako pracovník ostrahy, natáčím motivační videa na YouTube, věnuji se hudbě (konkrétně rapu) a provozuju plno dalších aktivit.

Narodil jsem se bez části pravé ruky a pravé nohy. Říká se tomu vrozená amputace a nikdo vlastně neví proč se mi zrovna toto stalo. Měsíc po narození jsem podstoupil operaci pahýlu nohy, abych mohl časem používat protézu na chození. Když jsem měl zhruba rok, začal jsem se instinktivně stavět na svou jednu nohu a druhou jsem chtěl udělat krok, jenže ta noha tam nebyla. Takže jsem si nejspíš pořádně nabil, než mi moji rodiče domluvili výrobu mé první protézy, tehdy ještě vyřezávané ze dřeva.

Lukáš je živoucím důkazem toho, že nic není nemožné.

Já a sport

Workoutu, respektive celkově cvičení, jsem se začal věnovat zhruba ve 20 letech. Do té doby jsem zhruba 10 let závodně plaval. Byl jsem dva roky v české paralympijské reprezentaci, měl spoustu vyhraných medailí a cen, ale plavání mě později přestalo bavit a já hledal jiný sport, který by mě více naplňoval. Do toho jsme se tehdy rozešli s přítelkyní, takže jsem potřeboval nějak vyplnit volný čas. Začal jsem chodit s kamarádem cvičit na dětské hřiště za barákem a tehdy to vše začalo. Časem jsem přešel ze cvičení venku spíše na posilovnu, kde dnes probíhá většina mých tréninků, ale i tak si občas rád zacvičím venku na čerstvém vzduchu.

Díky speciálnímu háku je Lukáš schopný dělat i shyby.

Dnes trénuji víceméně jak se mi to zlíbí. Tím chci říct, že se aktuálně nedržím žádného striktního plánu. Chodím do fitka třeba 3 – 4x týdně a v létě to rád střídám právě i s venkovním workoutem. Stejně tak svůj jídelníček aktuálně nijak zvlášť neřeším, nicméně pomalu začínám snižovat sacharidy a rád bych si v budoucnu vyzkoušel keto dietu. Jinak se snažím jíst všechno a vyváženě, omezit fast foody, alkohol a další. Asi jako každý sportovec.

Co vše se mi na mé cestě přihodilo a co bych ještě rád zažil?

Krom svého handicapu jsem v podstatě nikdy netrpěl žádnými zdravotními problémy. Jediné, co se mi přihodilo, bylo zranění zad, a to loni na jaře, když jsem v Brně natáčel motivační video s Markusem Revoltou. Měli jsme to tehdy rozdělené na více tréninků a při trénování gymnastiky (konkrétně salta vpřed) jsem špatně dopadl a poranil si záda. Bylo to velmi nepříjemné a měl jsem několik měsíců bolesti. Vlastně ještě dodnes mě to občas zabolí, ale z nejhoršího jsem venku.

Díky mému veřejnému vystupování jsem získal několik partnerů a sponzorů, mezi které patří především Sportcentrum Malenovice, které mi umožňuje trénovat a případně i regenerovat ve wellness. Dále potom eshop s doplňky stravy Fitness4u, tuzemská sportovní značka oblečení SpartanWarrior a český výrobce hydratačních a vitamínových nápojů NeroDrinks.

Důležité je umět si i poradit!

Za svůj největší úspěch považuji to, když mi chodí zprávy od lidí, že je motivuje, co dělám. Že jim to mění pohled na život a na svět, na jejich starosti a problémy. V budoucnu mám v plánu zúčastnit se soutěže v kulturistice, a to konkrétně v kategorii men's physique. Věřím, že všechno, co se nám v životě stane má svůj důvod, a proto jsem svůj handicap dokázal přijmout a snažím se být neustále pozitivně naladěn. Všem, co se potýkají s podobnou situací jako já, nebo i s jinou těžkou životní situací, bych chtěl vzkázat, ať se nikdy nevzdávají. Pravý bojovník není ten, kdo jenom vyhrává, ale ten, kdo je stokrát dole a stokrát to nevzdá. Život je dar a stojí za to o něj bojovat, ať se děje cokoli.

Mimo samotného cvičení se Lukáš věnuje i rapu, kterým se snaží ostatní motivovat a podporovat v jejich výkonech.

Rád Vás všechny uvidím na svých sociálních sítích, kde se snažím motivovat, inspirovat a předávat svůj příběh. Jde především o můj Instagram lukaspolcak, a také YouTube channel Lukáš Polčák, kde v současné době vydávám především motivační rapové skladby, ale brzy opět začnu natáčet i své tréninky a motivační videa.