Český Lev se mazlí po světě s metráky železa. Přesto to umí i na hrazdách

Sedm jich pobíhalo kolem benchové lavičky, všichni nasoukaní do těsného a funkčního oblečení. Jeden neuspěl, druhý neuspěl. Pak přišel „pan učitel“ a střihnul si to na pána. Jiří Tkadlčík, to je profesionální český strongman závodící ve střední váze. Dále motivátor a také Český Lev. Zvedá tuny železa, jezdí po světě, ale i on zná cvičení „jen“ s vlastní vahou. Našel si na nás čas před odletem na Filipíny a rozpovídal se o cvičení i street workoutu. Foto: Jiří Tkadlčík.

Když jede mrtvý tah, osa se prohýbá. Když dře, vypadá jako lokomotiva, která potřebuje jen páru, žádný prostor pro nic jiného, ale rozhovor byl opačný. Říká se, že ti, kteří v životě něčeho dosáhli, tak jsou v pohodě, a to tenhle kluk z Přerova je.

„Dám třicet shybů v jedné sérii s bradou nad hrazdu,“ přiznal se dvojnásobný vítěz Arnold Classic Strongman 2016 z Austrálie a Afriky.

Zařazujete do tréninku také cvičení s vlastní vahou? Nebo jedete stále dokola ty tuny železa?

Když jsem v přípravě na závody, tak málo, třeba jen jednou až dvakrát týdně. Jezdím shyby, kliky na bradlech, výskoky na hrazdách mě baví. Pokud není sezóna, tak se cvičení s vlastní vahou nebráním. Oblíbil jsem si shyby se zátěží, což už není jen vlastní váha, ale weighted. Dip na bradlech mám také rád, povedl se mi docela pěkný výkon, dal jsem opakování se 140 kily. Se stovkou dám asi devět dipů.

A co klasické shyby?

Dám třicet opakování v jedné sérii s bradou nad hrazdu.

Jak vy vidíte cvičení s vlastní vahou, je to dostačující pro tělo?

Upřímně, mě by to nenaplňovalo, ale chápu lidi, které to baví a dělají na konstrukcích neuvěřitelné věci. Například silové muscle upy, různé veletoče, ale tohle už je pro mě gymnastika. Ale věřím, že to je zdravější než to co dělám já.

Může se brát cvičení s vlastní vahou jako začátek a příprava pro další sporty?

Určitě, super. A hlavně člověk by měl dělat to, co ho baví. Když tě baví zvedat váhy, zvedej váhy. Když shyby, shybuj. Přesto si myslím, že i pro vás na hrazdách je prospěšný si dát občas dřepy nebo mrtvý tahy. Já nic nezatracuju, sport miluju, zkouším všechno.

Vy patříte do světové špičky silných chlapů, máte svůj tunel a ostatní sporty jsou nula?

Většina má tunel, ale troufám si říct, že jsem v tomhle jiný. Hrál jsem hokej, dělal jsem judo, jsem z tenisové rodiny, takže i na street workout koukám. Ale je tu jeden problém, neříkám, že jsou ve street workoutu takoví všichni, ale někteří jsou hodně nafoukaní, co jsem měl možnost potkat, tak byli povýšení. Mysleli si, že jsou více než ostatní. A to je špatně. Když umíš něco více, tak by tě to mělo spíše zavázat k tomu, aby si naučil něco ostatní.

Je pravda, že na sociálních sítích to je někdy peklo ...

Přesně, to jsem si taky všiml. Kluci mají tvrdé pózy. Já cvičím jedenáct let, mám základy gymnastiky, studoval jsem vysokou školu. Dám muscle up s 20kikovou vestou, přitom vážím 110 kilo. Troufnu si říct, že k tomu mám taky co říct, ale někdy ty kluci jsou, jako když spadli z hrušky.

Není to i tím, že street workout je především o mladší generaci, která je více drzá, sebevědomá? Třeba potřebuje jen čas .

Je to možný, kluci se rádi ukazují, ale každý také takový není. Potkal jsem kluky, kteří dělali na hrazdách neskutečný věci a byli srovnaní.

Street workout má čtyři základní cviky – shyby, kliky, dipy a dřepy. Lidi, kteří nemají informace, na to koukají, že to je málo, nuda. Dá se s tímto zásobníkem cviků vyžít?

Jde to. Já také razím nějakou metodiku základních pohybů – dřep, tah, tlak, rotace, výpad a předklon. Tohle jsou základní pohyby, které děláme v životě. Proč by se nedalo ve street workoutu vyžít se čtyřmi. Tělo s nimi umí naložit, srovná se, vypadá dobře, když cvičí. Pokud chce mít někdo 120 kilo ve svalech, tak to nenabere asi na hrazdách, ale proč takto necvičit.

Vynechme street workout a strongmeny. Jak vy vidíte kluky z posiloven, fitek?

Tam jde především o objem a síla a funkčnost žádná. Proto my se snažíme cvičit funkčně, aby tělo fungovalo, běháme se zátěží, máme i fyzičku, což je taky super na hrazdách. Přesouvání kladky z bodu A do bodu B nafoukne sval, ale více to nedá. Tohle neznám. A ještě třeba necvičit nohy, to je další věc.

To je problém i ve street workoutu…

Jo, ale už se cvičí pistole, výpady a dřepy se zátěží. Neříkám, že potom bude mít noha objem 90 centimetrů, ale bude funkční. K tomu třeba na doplnění sprinty, prostě komplexnost pro celé tělo.

Jaké jsou vlastně vaše maximálky?

Mrtvý tah mám 360 kilo bez dresu a 380 s dresem. Dřep 320 jen s bandážemi a benč 212 kilo. (rok 2016)

Ve street workoutu se jezdí hodně shyby, méně trénovaným potom odchází často předloktí, jak chlapi jako vy posilují předloktí, stisk, úchop?

Máme různé věci, například kleště se závažím, kde je předpruženo třeba 115 kilo, to je super. Jinak používáme tlustý osy, nosíme kufry. To je třeba 150 kilo v jedné ruce a běžíš s tím dvacet metrů.

Takže klasické modré a černé kroužky asi ne, co?

To je nic. Ale u vás je úchop něco jiného. Cvičil jsem například s Honzou Karešem a on třeba dvojku mačkač nezvládl, já to dal třeba sedmkrát, ale on má zase lepší silovou vytrvalost na hrazdě. Já bych šest minut nedokázal viset na hrazdě. Tohle my nemáme, my jedeme na minutu až devadesát sekund. Já mám třeba dvakrát až třikrát větší sílu, ale na kratší dobu, nemáme takovou vytrvalost.

Můžete uvést příklad?

Třeba když jsme dělali shyby. Já je dělal asi se šedesáti kily na opasku – dám dva až tři. Jestliže si vezmu trhačky, dám sedm až osm opakování.

Zmínil jste shybaře Jana Kareše. Co vy na to jako extra třída z jiného sportu?

Je to super blázen, umí to propagovat, líbí se mi to. Kdo dělá takové věci, musí být blázen. Taková čísla, to je masakr.