Lidé zapomněli na tělo a vrhli se do náruče strojů. Povstanou dávní válečníci, atleti?

Kalistenika. Cvičení s vlastním tělem. Forma tréninku skládající se z různých cvičení. Jde o často rytmické pohyby, obvykle bez použití vybavení, přístrojů, činek, závaží. Cvičení určené ke zvýšení tělesné síly a pružnosti. Kalistenika může mít prospěch pro svaly i kardiovaskulární systém, navíc vede ke zlepšení psychomotorické dovednosti, hbitosti a koordinaci. Tolik stručná definice. Už jen podle ní je poznat, že jde o správný krok, který si uvědomuje více a více lidí.

Slovo kalistenika pochází ze starověkého řeckého slova Kallos, což znamená „krása!" A také sthénos, což je zase „síla“. Kdo cvičí, může potvrdit, že hrazdy toto vystihují dokonale. Stačí se podívat na atlety na hřištích.

Po celá léta sportovní časopisy, noviny a internet prezentují tělocvičny, fitka a cvičení s využitím různých zařízení, činek. Takový byl a je stále vývoj. Za dlouhé roky se téměř zapomnělo, že si člověk může vystačit jen s vlastním tělem. Podporovaná kultura mocně narostlých mužů s abnormálně narostlými svaly. Vedle toho štíhlé ženy s dokonale tvarovanou postavou. Pro většinu stav, kterého stejně nikdy nedosáhnou. K tomu politika, že bez doplňků výživy bude cesta těžší, delší. Povedený marketingový směr v době, kdy lidé žijí v kvapíkovém tempu a urychlovače mají zelenou.

Řekové byli slavní a měli vášeň pro sport

Proč ale nezvolnit a využít jen své tělo a trochu železa, země. Řekové byli slavní a měli vášeň pro sport. Stačí se podívat na sochy a obrazy dávných hrdinů - krásné, svalnaté a hlavně nepřehnané dimenze. Proporce zdraví a stav, kdy tělo je funkční, ne jen bublina, která vypadá a sedí do 21. století.

Sparťané jsou v historii považováni za velké válečníky. Přitom trénovali bez použití závaží, využívali své tělo jako nastavitelné závaží, cvičili s protivníkem. Ten byl jejich činka. Ta byla daleko nebezpečnější, byla živá, reagovala. Dělali všechny ty „nepříjemné“ cviky, po kterých by si většina z nás po pěti minutách stěžovala, že už nemůže, nezvládá.

Po pádu starověkých civilizací tento typ tréninku používali ve vojenských táborech na Středním Východě. V devatenáctém století pruský vojenský velitel a pedagog Friedrich Ludwig Jahn, otec gymnastiky, přivedl na svět zařízení, které důvěrně známe. Byla to paralelní madla/handbars. Jeho gymnastické prvky hrazda a bradla se používají dodnes.

Ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století toto využívalo mnoho sportovců a strongmenů - Arthur Saxon, Eugen Sandow, Doug Hepburn, John Grimek. Bohužel, postupem času byla kalinestika více či méně zapomenuta, a to především díky zvýšené popularitě fitness center a posiloven ve druhé polovině 20. století. V Čechách se vytratil zvuk a síla Sokola. Ale svět se točí, kalistenika a street workout se vrací.

(Na fotce Street Hard Workers, foto Jiří G. Novák)

(Za využití hkonwersatorium1-ms-pjwstk.blogspot)