Láska na první shyb. Jak překročit bludný kořen strachu

První krok je nejtěžší, jde o překonání strachů v sobě - nejistota, ostych, obavy ze zklamání, zesměšnění. Každý to poznal. Ale když tento práh překročíte, bludný kořen, budete se bavit. Podobný pocit zažila i Wendy Neburková, když se po devíti měsících tréninku rozhodla zakusit na vlastní tělo a hlavu první závody. Jako svoji premiéru si zvolila premiéru Czech League Streetworkout.cz. Jak dopadla, co si myslí, přijede ještě vůbec příště?

Jak cvičíte dlouho?

Cvičím víceméně od mala. Dlouho jsem tancovala (moderna, balet, show dance a hip hop ), jezdila jsem taky na koni. Bohužel jsem měla úraz s obratlem a musela jsem na několik let přestat. Postupně jsem znovu začínala s jógou, kterou dělám přes dva roky, ale zjistila jsem, že mi to nestačí a tak jsem hledala dál a našla street workout.

Kdy přišlo tohle velké poznání?

Cvičím od června 2016, takže docela krátce, ale byla to láska na první shyb, takže už se toho pravděpodobně nevzdám.

Zúčastnila jste se prvního battlu v Praze na Czech League Streetworkou.cz (nefunkční) , proč?

Původně jsem se chtěla zúčastnit nějaké soutěže v létě, až budu mít větší sílu, ale pak přišel kamarád s tím, ať si vyzkouším všechny cviky z Czech League a já zjistila, že je tak nějak dám. Takže proč to nezkusit :). Sice to nedopadlo dobře, ale je to pro mě obrovská motivace.

Co nedopadlo?

Největší problem jsem měla s dvojitým přítahem (klasický shyb a přechod ve visu do úzkého přitahu), na tom jsem vyhořela. Celkově na tom se shyby nejsem úplně nejlíp, takže na nich musím zamakat.

A naopak snadný cvik pro vás z celé desítky, ze které se losuje?

Pro mě nejlehčí cvik byly dřepy a nejtěžší ten dvojitý přítah a klik na jedné ruce, ale zaleží na kombinaci cviků v jednotlivých kolech.

Druhým závodem bude 25. března Ústí nad Labem, jak jste viděla premiéru v Praze?

Akce byla super, líbilo se mi to moc, organizace parádní, hezky to šlapalo. Spoustu lidí si to chválilo a líbilo se jim to. Jediná věc je asi rozdíl mezi hodnocením rozhodčích. Každý měřil trochu jiným metrem a to je asi trochu problém, ale chápu, že je to i pro ně těžké. Také některé cviky jsou náročné, třeba jako klik na jedné ruce, takže by potom asi nikdo nepostoupil, kdyby to mělo být úplně striktní :).

Před každým kolem se losují cviky, závodníci neví, které budou cvičit, byl to pro vás stres?

Losování cviků před každým kolem je samozřejmě stresující, ale to k tomu patří. Myslím, že je to super nápad, všichni se soustředí a přejí si tam ten pro sebe nejlehčí cvik, to je hezký. Ve finále to stejně prověří celkovou připravenost a vytrvalost soutěžícího, protože když se cviky "dobře" nakombinují, tak to může být opravdu peklo :D. Celkově je Czech League skvělý nápad. I měsíční rozestupy jsou tak akorát, myslím, že se díky tomu spousta lidí posune. A to i holky. Překvapivě jich dorazilo i hodně soutěžit, což je super.

Takže se holky nemusí bát street workoutu?

Nemyslím si, že je street workout pro holky těžký, spíš se stydí. Nechtějí si udělat ostudu, nevěří si. Vím to podle sebe :). Ale pokud cvičí a baví je to, doporučuji každé z nich si vyzkoušet alespoň jeden závod. Je to obrovsky motivující, poznáte spoustu zajímavých lidí a na vlastní oči uvidíte, že to všechno jde. Je to opravdu jen v hlavě každého z nás, ale jak jednou člověk překročí ten práh, už se nebude chtít vracet. Takže do Ústí v březnu určitě pojedu, snad bude vidět nějaký progres :). A pojedeme asi ve třech, takže se holky nebojte a sejdeme se v kleci :).