Jak donutit svaly růst, co dělat, když nemáte čas na jídlo?
Pro růst je potřeba mít kvalitní základ. Jídlo. A ne nějaké podřadné. Trénink je 30 procent, jídlo 70. Takže? Takže je důležité. U sportovců toto platí dvojnásobně, mají vyšší výdej, nároky, svaly jsou více „devastovány“, je potřeba více regenerace. Jedním ze základních stavebních prvků jsou bílkoviny. Jak je využít, kterým dát přednost, co dělat, když není čas? V prvním dílu seriálu o výživě jsme psali: "Jsou pro vás doplňky stravy tabu? Co si představit a komu jsou určeny?“ Dnes přináší trenéři z firmy Alvifit základní informace o bílkovinách. Ty jsou základem pro stavbu svalů, a to přece chceme. Jenže v tomto případě hodně znamená špatně. Správné dávkování je základem úspěchu.
Jsou pro vás doplňky stravy tabu? Co si představit a komu jsou určeny?
„Bílkoviny neboli proteiny jsou organické makromolekuly tvořené aminokyselinami. V bílkovinách se standardně nachází 23 amimokyselin. Bílkoviny v našem organismu fungují jako stavební kameny buněk a tkání. Bílkoviny také tvoří řadu hormonů a enzymů. Aminokyseliny se dělí na esenciální a neesenciální. Esenciální aminokyseliny si naše tělo nedovede samo vytvořit, a proto musí být každodenně přijímány v dostatečném množství v potravě.
V jakých potravinách se bílkoviny nacházejí?
Bílkoviny se nachází v řadě potravin, jejich využitelnost je ovšem rozdílná. Hodnota potraviny se posuzuje na základě toho, zda bílkovina obsahuje veškeré esenciální aminokyseliny v optimálním poměru. Nejhodnotnější bílkoviny jsou bílkoviny obsažené ve vejcích a mléku, neboť jsou to produkty, které slouží k výživě mláďat. Středně hodnotné jsou bílkoviny masa a nakonec nejméně hodnotné jsou bílkoviny rostlinného původu. I když některá semena obsahují kompletní spektrum aminokyselin, jejich vzájemný poměr není pro naše tělo optimální. V přijímané potravě by proto měly převažovat bílkoviny živočišného původu.
Kolik bílkovin bychom měli denně přijmout?
Denní příjem bílkovin závisí na věku, zdravotním stavu a fyzické kondici. Dospělý člověk by měl za den přijmout 0,8 – 1,1 g bílkovin / kg tělesné váhy. Vyšší příjem je potřebný u sportujících lidí, nemocných, dětí a dospívajících, těhotných a kojících žen. Lidské tělo, i to nejvíce trénované, je schopné využít maximálně 2,2 g bílkovin / kg tělesné váhy. Je tedy mylná představa, že čím více bílkovin, tím více svalové hmoty. Nadměrný příjem bílkovin má za následek vznik nadměrného množství odpadních látek (zejména amoniaku), které naše tělo zatěžují.
Pokud se nám během dne nedaří přijmout dostatečné množství bílkovin (např. nám nezbývá čas na přípravu plnohodnotného jídla), je možné je přijmout v doplňcích stravy, např. v proteinovém nápoji.“
