Viděl jsem tu obludu celý život, každý den na mě koukala na chodbě pod zrcadlem. Neuzvedl jsem ji, byla příliš těžká, po pár letech jsem ji poponesl, sloužila ale jinému k pobavení, tréninku. Nezměnila se, možná je jen trochu oprýskaná, potřebovala by nový lak, designově vyšla z módy. Pro někoho nezajímavá, prostě kus železa, těžítko, když se lepily bačkory. Možná, ale tenhle kus je součástí jednoho života. Ruská koule, kterou nyní každý zná jako I tohle může být součástí života, toho, který se motá kolem tréninku.
Uvedu čtyři čísla: 10, 56, 1962 a 76. Tahle numera nemají na první pohled nic společného, ale zkuste dát tomuto článku a vysvětlení 3 minuty. Pak pochopíte, co může být pro člověka cvičení, sport, trénink, i když třeba jen 10 minut denně. A že novinky, které se pro některé tváří jako nový a převratný vynález světa, už tu byly, jen zrovna určité období nečněly na vrcholu zájmu.
10 - jde o desetikilovou činku, kettlebell. Před pár lety o ní mnoho lidí nevědělo, když se výrazněji dostala mezi cvičící lid, našli se příznivci, odpůrci. Můj otec patřil a patří mezi ně.
56 - s touhle těžkou koulí cvičí můj otec 56 let! Koupil ji v Hradci Králové.
1962 - v tomto roce tuto kouli zakoupil (viz obrázek níže), když se vracel z vojny. Od té doby roky a roky a každý večer s ní cvičil. Bez internetu, knížek, sociálních sítí, prostě ho to bavilo. Dnes jsme o více než půl století dále a kettlbell je pro mnohé nová věc. Nebyla přitom ani v roce 1962.
76 - tolik má otec let.
Nezáleží, kolik vám je let, jak, kde a s čím cvičíte, trénujete, jestli přecházíte od jednoho sportu ke druhému. Důležitější je mít v sobě touhu to prostě dát.
Dříve tu byla klepadla na peřiny, dnes street workoutová a vytuněná hřiště. K čemu budou, když vás nebudou bavit. Na tohle není lék, vynález, , , přístroj, kniha. Je to jen ve vás.
Ať to cvičí! VĚK JE OPRAVDU JEN ČÍSLO (NĚKDY)